Kromě panelů s vysvětlením historických souvislostí a příběhy konkrétních lidí výstavu na Hradčanském náměstí doprovodí uzavřený nákladní vagon, připomínající transporty do nacistických koncentračních táborů. U stanice metra Malostranská na Klárově už nyní vyrostla šestimetrová strážní věž komunistických lágrů z 50. let.
„Výstava pomůže k boření nepěkného klišé, které představuje Čechy jako národ, jemuž je hrdinství cizí, jako národ, který má sklon vzdávat se bez boje, být v šedé zóně a dokonale konformní,“ řekl předseda vlády. Lidé, o nichž výstava vypráví, se rozhodli tomuto klišé vymknout, nesmířili se se svým osudem a rozhodli se za svobodu a nezávislost bojovat. „Je to historie, kterou se musíme učit znát, abychom ji nemuseli opakovat,“ poznamenal Fischer o 20. století.
Vstup Štěpánky Martanové
Podle Mikuláše Kroupy ze sdružení Post Bellum je výstava zlomkem internetového projektu Paměť národa, na němž už řadu let sdružení pracuje. Projekt shromažďuje vyprávění pamětníků, kteří pohnuté dějiny minulého století zažili. Na záznam jich už promluvilo více než tisíc. Už před více než dvěma roky Post Bellum zvažovalo, že v Praze zaplatí reklamní plochy a osudy těchto lidí na nich uveřejní. Výstava v nynější podobě je plánována od počátku roku.
Výstava, která oficiálně začíná 29. října, má být putovní. Jen v Praze se skládá z celkem 11 zastavení a potrvá do 14. listopadu. Organizátoři nyní jednají s radnicemi v několika dalších městech, kde by mohla být umístěna alespoň část rozsáhlé expozice.
