Zranění v prostorách školy jsou naštěstí většinou lehká. „Zhmožděniny, podvrtnutí, ale dost často také úrazy zubů, obličejové části, podlitiny. Máme i závažné zlomeniny,“ řekla ČT Veronika Benešová z Centra úrazové prevence 2. LF UK a FN Motol. Více než polovina všech školních úrazů se pak stane při tělocviku. „Srazil jsem se s kámošem. Od té doby mě bolí nárt, který mám teď zafačovaný,“ popsal svůj úraz student Martin Vrabec.
Nejčastější příčinou školních úrazů je nešťastná náhoda nebo nekázeň. Podle ředitele Fakultní základní školy Chodovická Pavla Wilda je ale jedním z problémů i to, že děti vedou spíš sedavý způsob života a jejich fyzická zdatnost klesá: „Dneska na ten sport nejsou žáci moc navyklí.“
Reportáž Ivana Lukáše
Jestli se ve školách skutečně obrací situace k lepšímu, ale ukáží teprve následující roky. Pokles počtu úrazů je totiž podle České školní inspekce opravdu nepatrný. „Přece jenom se ukazuje jistá bezradnost nebo ne úplně vždycky schopnost těch škol něco skutečného preventivního nastavit ve školním životě,“ dodal mluvčí České školní inspekce Libor Vacek.
