Reportéři ČT: Zabila manžela-násilníka, od trestu jí nepomůže ani nový zákon

Není to tak dlouho, co paní Hana Brettschneiderová žila obyčejným a spořádaným životem. Chodila do práce, vychovávala děti a snažila se za každou cenu vyhovět svému manželovi. Pak jí jednoho dne došla trpělivost. Ve svých 46 letech se vzepřela, sebrala odvahu a sílu a v sebeobraně ho bodla nožem. „Viděl jsem vlastně, jak už otec krvácí. Pak jsme hned volali záchranku, ale už bylo pozdě,“ popisuje situaci syn David.

Za vraždu manžela poslal soud paní Brettschneiderovou za mříže na sedm a půl roku. A to i přesto, že ji muž dlouhodobě týral a ponižoval. Dcera Žaneta popsala redaktorům jednu ze situací, kdy otec hodil po matce srp, který se těsně vedle její hlavy zasekl do dřeva. „Těžko se to snášelo. Byl to boj. Neměli jsme to jednoduché a trpěli jsme. Každopádně to není nic hezkého, když to člověk vidí jako dítě, když otec matku bije, když je opilý. Samozřejmě i na nás si vylíval zlost,“ vzpomíná dcera Žaneta.

Paní Brettschneiderová byla oběť dlouhodobého fyzického a psychického násilí, kde se projevily symptomy oběti: pocit strachu, izolace, syndrom připoutání se k násilníkovi, který se projevuje tím, že není schopná odejít ze vztahu. „Je tam jakási loajalita k tomu partnerovi a také neschopnost vůbec vyhledat nějakou pomoc,“ popisuje situaci Zuzana Mrázková z právního poradenství obětem domácího násilí. Dalšími symptomy jsou například i sociální a ekonomická izolace.

Před nedávnem svitla paní Brettschneiderové přece jen jiskřička naděje

Možná by paní Hana nemusela být vražedkyní do konce života. Nově změněný zákon totiž pamatuje i na podobné případy a vraždu zmírňuje na zabití. „Pokud jde o zabití, tak se jedná o novou skutkovou podstatu, tzv. privilegovanou. Jinými slovy ten následek je stejný, ale ty okolnosti spáchání trestného činu odůvodňují použití nižší trestní sazby,“ vysvětluje zákon první náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges.

Tedy konkrétně v případě zabití jsou zde okolnosti na straně pachatele, strach, úlek, zmatek nebo jiné omluvitelné hnutí mysli, které vedou k tomu, že toto pachatelovo jednání není srovnatelné s jednáním s klasickou vraždou nebo s klasickým úmyslným jednáním, které vyústí v trestný čin vraždy. „Zákon zmiňuje, že když pachatel jedná v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, což je typicky ten případ, kdy manžel bude chodit dvacet let domů pod vlivem alkoholu, bude ženu týrat, mlátit, nevhodně se k ní chovat, vulgárně ji napadat, tak to samozřejmě může být ta okolnost, která je tím zavrženíhodným jednáním, které vyústí v to, že žena už to po nějaké době není schopna snést a na toho manžela zaútočí,“ říká dále Görges.

Kdyby se vše událo o tři roky později, mohlo by být vše jinak

Případ je však pravomocně skončený, to znamená, že v dnešní době není možné zpětně překvalifikovat. Pravomocně skončená věc však může být napadena dovoláním, návrhem na obnovu řízení nebo mimořádným prostředkem, kterým je stížnost pro porušení zákona, což je ale výlučné právo ministra spravedlnosti. Žádná z těchto věcí však neumožňuje, aby jako důvod její aplikace bylo to, že nová právní úprava postihuje trestné jednání jinak, než jak to bylo před účinností nové právní úpravy.

Paní Brettschneiderová má tedy prostě smůlu, že trestný čin nespáchala o tři roky později. To je možná důvod, proč se v jejím případě angažují i veřejní činitelé. A předčasná svoboda by nevadila dokonce ani rodičům oběti. „Pana prezidenta jsem požádal, aby udělil milost paní Brettschneiderové a mám k tomu dva důvody, ten první důvod tkví v tom, že to, co se dělo, byl jednoznačně akt domácího násilí,“ vysvětluje své jednání senátor Jan Hálek. Druhým důvodem je pak výše zmiňovaný zákon.