„Jsem přesvědčen, že udělal velmi moc pro dosažení dnešní vynikající úrovně česko-polských vztahů,“ řekl k ocenění Klaus. Kaczyński zdůraznil, že je na české vyznamenání velmi hrdý. Považuje ho prý za důkaz toho, že oba národy hodně věcí spojuje, a nikoliv dělí.
Oba státníci se domnívají, že EU zemětřesením postiženému Haiti nedostatečně pomáhá. EU v pondělí přislíbila na bezprostřední humanitární pomoc a dlouhodobou rekonstrukci celkem 429 milionů eur (přes 11 miliard korun). Na rychlou pomoc dají členské země 92 milionů eur (2,4 miliardy korun) a Evropská komise 30 milionů eur (776 milionů Kč). V příštích měsících pak chce komise uvolnit dalších 107 milionů eur (2,8 miliardy Kč), které ale pochází z již dříve vyčleněných peněz. „Myslím, že to rozhodnutí nebylo nejlepší. Nehledě na hloubku (ekonomické) krize je Evropa s to poskytnout daleko více,“ komentoval dnes rozhodnutí unie Kaczyński. Klaus si myslí, že kdyby došlo k tragédii na Haiti dříve, za EU by intenzivně jednala předsedající země, teď je situace v EU, jejíž fungování nově upravuje Lisabonská smlouva, poněkud zmatená. Výsledkem nové neznámé situace v EU je podle prezidentů to, že nejednal nikdo.

Brífink Klause a Kaczyńského
Brífink Klause a Kaczyńského
21 1 2010
Reportáž Miroslava Karase
Rozhovor Miroslava Karase
Český a polský prezident jsou pro další rozšíření EU
Klaus s Kaczyńským hovořili také o Lisabonské smlouvě. Podle nich by neměla otevřít cestu k radikální unifikaci a centralizaci EU. Evropská unie by měla zůstat svazkem států, a nikoliv se měnit v superstát.
Český a polský prezident se shodli také na podpoře dalšího rozšiřování EU. „Jsme velmi proti tomu, aby se z toho stal uzavřený klub,“ řekl Klaus. Kaczyński uvedl, že je přívržencem ambicí Gruzie na vstup do NATO. Také dveře EU by podle něj měly být pro tuto kavkazskou zemi otevřeny. Kvůli stabilizaci regionu a zdrojům ropy a plynu by podle něj EU měla těsně spolupracovat i s dalšími státy bývalého Sovětského, svazu jako jsou Turkmenistán, Ázerbájdžán či Kazachstán.
Hlava Polska se sešla také s šéfy horní a dolní komory parlamentu - Přemyslem Sobotkou a Miloslavem Vlčkem. Se Sobotkou se shodli, že je třeba pokračovat v projektu východního partnerství EU. S Vlčkem hovořil o spolupráci parlamentů. „Řekli jsme si, že je potřeba, aby parlamenty spolupracovaly, abychom byli silní vůči Evropské unii. Ať už se jedná ve formátu visegrádská čtyřka či V4 a regionální partnerství,“ řekl po jednání Vlček.
V pátek by měl Kaczyński posnídat s předsedou vlády Janem Fischerem, položit věnec u památníku na pražském Vítkově a navštívit pražského primátora Pavla Béma.
V Polsku se na podzim odehrají prezidentské volby, v nichž by se Kaczyński mohl utkat se současným premiérem Donaldem Tuskem, který nyní v průzkumech vede. Pokud by Kaczyński svůj post neobhájil, byla by nynější návštěva ČR posledním setkáním dlouholetých spojenců Klause a Kaczyńského v prezidentských funkcích.
Český a polský prezident jsou si blízcí mimo jiné euroskeptickými názory a obhajobou některých konzervativních postojů. Oba se stavěli proti přijetí Lisabonské smlouvy a odkládali svůj podpis pod tímto dokumentem. Kaczyński ale později odmítavé stanovisko změnil a smlouvu po souhlasu Irů ve druhém referendu podepsal. Klaus unii naopak napínal do poslední chvíle a před svým podpisem si vymínil ještě výjimku pro ČR z Listiny základních práv EU.