Szymeczek věří, že menšině Klaus může s legislativními změnami pomoci: „Jde nám o to, aby byl zákon o obcích víc průhledný.“ Podle zákona vznikají výbory v obcích, kde žije víc než deset procent Poláků. Szymeczek ale tvrdí, že v některých obcích při volbě členů dochází k manipulaci a nekorektnímu jednání: „Tyto výbory jsou pak zablokované a nepodporují polskou věc.“
Podle Klause jsou česko-polské vztahy na dobré úrovni. Připustil ale, že se občas mohou objevit problémy: „Myslím, že se to ale musí řešit na lokální úrovni. Prvním místem je výbor pro národnostní menšiny kraje.“ Podle prezidenta je zbytečné zakládat nové organizace, které by problematiku duplicitně řešily.

Reportáž Renaty Bilan a Martiny Tlachové
Za ničením dvojjazyčných tabulí stojí vandalové
Na schůzce se řešilo také ničení polských nápisů z dvojjazyčných tabulí. Szymeczek se nebojí, že by za ničením nápisů bylo zhoršení česko-polských vztahů: „Shodli jsme se na tom, že to jsou excesy, které snad rychle pominou. Říkali jsme panu prezidentovi, že by to chtělo větší osvětu pro většinovou společnost.“ Problémy s útoky vandalů má například Český Těšín. Některé dvojjazyčné tabule z ulic města zcela zmizely, desítky dalších byly poškozeny. Problémem se už zabýval i polský prezident Lech Kaczyński. V polovině února přijede na Těšínsko i ministr pro národností menšiny Michael Kocáb.
Od srpna 2008 do konce loňského roku bylo v Českém Těšíně odcizeno pět uličních tabulek s polským textem, sprejem jich bylo poškozeno dalších několik desítek. „Jde o akt vandalství, poškozování cizí věci. Mrzí mne, že dnes, když se otevřely hranice a žijeme společně v Evropské unii, někteří lidé takto vyjadřují svůj postoj,“ uvedl starosta Českého Těšína Vít Slováček (KDU-ČSL).
V České republice se při posledním sčítání přihlásilo k polské národnosti 52 tisíc lidí. 80 procent z nich žije v Moravskoslezském kraji, především na území Těšínského Slezska.