Veterinární orgány budou proto letos ve čtyřech kampaních nad rámec běžných kontrol prověřovat vybrané mléčné farmy na celém území ČR. „Státní veterinární správa ČR samozřejmě na základě platných předpisů kontroluje chovatele a producenty surovin a potravin živočišného původu, a to podle plánu kontrol,“ uvedl mluvčí veterinární správy Josef Duben. „Nyní se ještě více, na základě analýzy rizika, veterinární dozor zaměří na prodej mléka a tepelně neopracovaných mléčných výrobků,“ dodal.
Michael Vít o případu nákazy z automatů na mléko:
„Automaty musely projít jakousi prověrkou státní veterinární služby, musí být zpracován provozní řád a je tam naprosto jasně řečeno, že tam musí být označení - syrové mléko, před použitím tepelně upravit. Já teď nejsem schopen říci, zda tam cedulka byla. Myslím si, že ano, je otázka, jestli na správně viditelném místě.“
Telefonát Michaela Víta
Podle hygienika Michala Víta byla konzumace nepřevařeného mléka z automatu zjištěna v anamnéze u cca 71 osob v Jihočeském kraji, kteří onemocněli kampylobakteriózou. Nejčastějším původcem onemocnění kampylobakteriózy jsou domácí zvířata, hlavně drůbež. Do těla se dostává kontaktem se špatně tepelně opracovanou potravinou živočišného původu. Nejčastěji se vyskytuje v letních měsících. Projevuje se průjmy, bolestmi břicha, horečkou či zvracením, jež trvají až týden.
Podle zdravotníků se v syrovém mléce mohou vyskytovat i další baktérie vyvolávající především průjmová onemocnění, jako jsou salmonelóza či yersinóza. Mezi patogeny způsobující zdravotní problémy, které se mohou vyskytovat v syrovém kravském mléce, patří podle Dubna také listerie či Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok). Bakterie Coxiella burnetti pak může vést k rozvoji takzvané Crohnovy nemoci, zánětlivého onemocnění, které zasahuje hlubší úroveň střevní stěny.
