Číhošťského faráře Toufara komunisté využili proti církvi

Praha – Číhošťský zázrak – dodnes neobjasněný úkaz, kvůli kterému nakonec zemřel farář Josef Toufar. V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se tehdy při mši v místním katolickém kostele o třetí adventní neděli během kázání faráře Josefa Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Jako hlavní iniciátor celého případu byl označen právě farář Toufar. StB proto Toufara zatkla a mučením jej donutila k přiznání. Při výsleších ve valdické věznici utrpěl vážná zranění, s nimiž byl převezen do pražské nemocnice, kde 25. února 1950 zemřel. Podle historiků je farář nejspíš pohřben v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích.

Šéfem vyšetřovací skupiny StB, zaměřené na tzv. číhošťský zázrak, byl Ladislav Mácha. Ten byl v roce 1999 s konečnou platností poslán do vězení na dva roky. Trest ale ze zdravotních důvodů nenastoupil. Mácha byl podle rozsudku velitelem skupiny StB, která měla v lednu a únoru 1950 za úkol donutit některé představitele katolické církevní hierarchie k přiznání, že připravovali protistátní spiknutí vůči komunistickému režimu. 

Během výslechů například Mácha nařídil, aby byl farář Toufar umístěn do sklepní cely valdické věznice, kde musel strávit několik dnů v zimě bez jídla a pití. Poté ho zbil obuškem, čímž chtěl faráře donutit k přiznání, že „číhošťský zázrak“ sám zinscenoval pomocí vlastnoručně sestrojeného technického zařízení. Po krutém mučení vyšetřovatelé nakonec 23. února kněze přiměli, aby podepsal protokol, v němž se k činu přiznal. Kněz zemřel dva dny nato, 25. února 1950, na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení. 

Adolf Rázek:

0„Pan farář Toufar byl nucen naučit se určitou roli. StB stanovila scénář procesu a potom obsazovala konkrétní role. Chtěli po něm, aby jim dal do protokolu, že to sám nastrojil nebo že měl nějakého pomocníka, se kterým to sehrál a pohyboval křížem. Mácha ho sice během výslechu neumlátil, ale mlátil ho tak, že došlo k perforaci žaludečního vředu a pan farář poté v sanatoriu umřel. Chtěli ho za každou cenu zachránit, aby mohl předstoupit před soud a odříkat tam svou roli.“


V roce 1968 řekl při vyšetřování Toufarovy smrti doktor František Mauer: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možné zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych - jasná vražda!“ Pochován byl do společného hrobu v pražských Ďáblicích, příbuzným byla jeho smrt oznámena až v roce 1954. 

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Původním povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve věku 38 let. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes již neexistující obci - Zahrádce v Posázaví (kde byl velmi populární), pak nastoupil do Číhošti. 

Nikdo zatím neví, jak se to přesně seběhlo

Událost s údajně pohyblivým křížem v Číhošti se dodnes nepodařilo přesvědčivě vysvětlit. Případem se po roce 1989 obsáhle zabýval mimo jiné Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Ani ten ale nepřišel s jednoznačným vysvětlením. „Můžeme se jen dohadovat, zda akci dopředu nepřipravila státní moc, tedy zda nešlo o provokaci StB na objednávku KSČ. Víme však, komu celý případ Číhošť prospěl. Číhošť byla využita KSČ k zintenzivnění útoků proti katolické církvi, proti věřícím i proti Vatikánu,“ konstatovali autoři publikace ÚDV vydané v roce 2001. Tehdejší moc využila událost i ke své propagaci – jednalo se o knihu Vladimíra Hodače Číhošťský zázrak. 

Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné spisovatel Josef Škvorecký ve svém románu Mirákl z roku 1972.  

Číhošťský zázrak

0V neděli 11. prosince 1949 se v Číhošti poblíž Ledče nad Sázavou v místním kostele při kázání faráře Josefa Toufara několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Událost se dosud nepodařilo bezpečně vysvětlit, toho však dokázala využít komunistická vláda k mohutné anticírkevní propagandě a připravila půdu pro zinscenované procesy. Krátce po zatčení čihošťského faráře byla zatčena i řada příslušníků vysoké církevní hierarchie a mnozí z nich pak strávili dlouhá léta v komunistických žalářích. Tehdejší režim totiž událost v Číhošti vysvětloval jako podvod, který měl být součástí protistátního spiknutí římskokatolické církve. „Uprostřed vás stojí ten, kterého vy neznáte,“ deklamoval farář kázání na téma z Janova evangelia a v kázání pokračoval: „Zde ve svatostánku je náš Spasitel.“ Devatenáct věřících později dosvědčilo, že se poté oltářní kříž několikrát pohnul ze strany na stranu a nakonec zůstal stát, ale pootočen ke kazatelně a předkloněn.