Jejich šance naznačuje podobný případ ze sousedního Německa, kde také zavedli monitorování telefonů před několika lety. Minulý týden ale ústavní soud v Karlsruhe zákon zrušil. Hromadnou stížnost k soudu podalo skoro 35 tisíc lidí a podle německých médií šlo o vůbec nejhromadnější ústavní stížnost v dějinách poválečného Německa.
Monitorovat telefonní hovory a ukládat tyto údaje půl roku pro potřeby policie chtěla po Česku Evropská unie. Kromě telefonu a SMS se musí uchovávat dokonce i provoz na internetu. Policie konkrétní čísla komentovat nechce, neskrývá ale, že jí taková možnost vyhovuje: „Údaje o telekomunikačním provozu nám pomáhají při vyšetřování trestní činnosti a využíváme je,“ uvedla mluvčí kriminální policie Pavla Kopecká.
Reportáž Lukáše Dolanského
Teď ale poslanci chtějí podat stížnost k Ústavnímu soudu, aby zákon zrušil. Zákonodárci paradoxně přiznávají, že je to i jejich chyba, sami totiž stejný zákon před několika lety schválili, dokonce do něj napsali, že musí stát za monitorování platit desítky milionů korun ročně, které jdou mobilním operátorům. „Po dvou letech jsme vyhodnotili, že to nefunguje jako boj proti terorismu, ale jako špiclování všech občanů,“ vysvětluje poslanec ODS Marek Benda.
