Blesky jsou jedním z nejčastějších potenciálně smrtících meteorologických fenoménů. Pravděpodobnost, že člověka smrtelně zasáhne blesk, je sice tisíckrát vyšší než hlavní výhra ve sportce, přesto zůstává velmi nízká.
Každou sekundu zasáhne Zemi 44 blesků. To znamená skoro čtyři miliony úderů denně a téměř jeden a půl miliardy ročně.
V neděli zasáhlo Česko 10 164 blesků. Způsobily u 22 lidí zranění, která si vyžádala hospitalizaci. Z hlediska statistiky je to ale v našich zeměpisných šířkách něco výjimečného. Podle dat ze Spojených států je pravděpodobnost, že člověka zasáhne v průběhu jednoho roku blesk, asi jedna ku 1 222 000. To znamená, že za celý průměrně osmdesátiletý život je asi jedna ku patnácti tisícům.
Pro srovnání, pravděpodobnost hlavní výhry ve sportce je tisíckrát nižší – kolem jedné ku čtrnácti milionům.
Blesky se sice mohou objevovat i v zimě, ale jejich aktivita je typická pro letní měsíce – a právě tehdy také dochází k nejvíce úmrtím. Právě na léto připadá globálně asi 73 procent úmrtí způsobených tímto fenoménem.
Co ukazují data
Evropské údaje o dopadech blesků jsou nejednotné, protože si je každá země shromažďuje sama a některé státy tato data dokonce vůbec nemají, jelikož jsou tak malé, že taková úmrtí jsou tam zcela výjimečná. Dají se ale použít už zmíněné údaje ze Spojených států. Pocházejí z let 2006 až 2022 a shromáždila je Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.
Roy Cleveland Sullivan byl americký strážce národního parku Shenandoah ve Virginii. V letech 1942 až 1977 byl Sullivan údajně sedmkrát zasažen bleskem a všechny zásahy přežil. Zemřel roku 1983, když spáchal sebevraždu střelnou zbraní. Všechny případy, kdy ho měl zasáhnout blesk, jsou sice zdokumentované, ale nikoliv stoprocentně doložené.
Jedenkrát zasáhl blesk i jeho manželku.
Ve Virginii je pravděpodobnost zásahu bleskem mírně vyšší, než je průměr USA, asi jedna ku deseti tisícům. Šance na sedm zásahů za život je tedy jedna ku 10 000 000 000 000 000 000 000 000 000.
Za tuto dobu v USA elektrické údery z nebe zabily 466 lidí. Přibližně dvě třetiny úmrtí se týkaly osob, které se věnovaly volnočasovým aktivitám v přírodě. Existuje rozšířený názor, že největší počet úmrtí způsobených bleskem mají na svědomí hráči golfu, to je ale mýtus.
Během sedmnáctiletého období měli rybáři na svědomí více než třikrát více úmrtí než golfisté, ale i nejrůznější aktivity na pláži, plavba na lodi a kempování vedly k přibližně dvakrát více smrtím než golf. Konkrétně došlo ke čtyřiceti úmrtím při rybaření, devětadvaceti na plážích, pětadvaceti úmrtím při plavbě na lodi a třiadvaceti úmrtím při kempování. Velmi podobně dopadlo zahrádkaření a úprava trávníků a zemědělství – obě aktivity zaznamenaly shodně po jednadvaceti úmrtích.
Ze sportovních aktivit bylo nejvíce úmrtí zaznamenáno u fotbalu a golfu, a to shodně třináct.
Všechny zmiňované činnosti častěji provozují muži, a to se také projevuje na statistice úmrtí. Muži tvořili v této studii osmdesát procent všech úmrtí a dokonce až devadesát procent úmrtí v kategoriích rybaření, sport a práce.
Kdy je blesk nejnebezpečnější
Nejvyšší výskyt blesků je na severní polokouli během tří letních měsíců. Proto 73 procent úmrtí způsobených bleskem připadá na červen, červenec a srpen, přičemž v pátek, sobotu a neděli je úmrtí o něco více než v jiné dny v týdnu. Pravděpodobně proto, že lidé se v tyto dny více pohybují v přírodě a vykonávají činnosti, jež jsou rizikovější.
Věk obětí se pohybuje od malých dětí po starší dospělé, přičemž největší počet úmrtí se týká lidí ve věku od deseti do šedesáti let. V této kategorii mají nejnižší úmrtnost ženy ve věku třiceti let, což je podle vědců pravděpodobně způsobeno tím, že matky malých dětí jsou opatrnější a méně se zapojují do rizikových činností.
Podle různých výzkumů zastihl blesk velké množství lidí v okamžiku, kdy už před hrozbou prchali, respektive je dokonce často od bezpečí dělilo doslova pár kroků. Vědci proto doporučují lidem riziko nepodceňovat a vyhledat úkryt dostatečně brzy.
Blesky a zvířata
Ještě nebezpečnější než pro lidi jsou výboje pro zvířata, zejména pro dobytek. Blesk zasáhne strom nebo zem v blízkosti místa, kde se zvířata shromažďují, a elektrický proud se pak šíří po povrchu země a zasáhne všechny tvory v blízkosti úderu. Elektrický proud doslova stoupá jednou nohou nahoru a druhou dolů zpět do země. Nakonec se proud rozptýlí, protože teče dál a dál od místa zásahu.
Platí přitom, že čím větší vzdálenost mezi nohama je, tím stoupá riziko – právě proto se doporučuje lidem pohybovat se při bouřce drobnými krůčky nebo si dřepnout s nohama blízko u sebe.
Například v Coloradu nedávno při bouřce blesk na místě usmrtil 34 krav, když trefil kovový plot, vedle něhož stály. Celé stádo sežehl jediný výboj. Průměrný úder blesku může vést více než dvacet tisíc ampérů elektrického proudu, což je více než dost na to, aby zabil stádo dobytka tím, že projde nervovým systémem a okamžitě zastaví srdce. Nezáleží na tom, jestli se zvířata dotýkají, nebo ne, ani na tom, jak jsou blízko sebe. Záleží pouze na tom, jak blízko jsou k místu zásahu a jak silný tento zásah je.
Riziko se může vyskytovat i ve značné vzdálenosti od daného úderu – jsou popsané i případy, kdy dobytek zahynul až osmdesát metrů od úderu blesku.
