Pneumatiky mohou asi za polovinu mikroplastů ve vodě a půdě

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

Brčka? Plastová víčka? Oblečení z umělohmotných vláken? Ne, hlavním zdrojem mikroplastů jsou pneumatiky. Asi polovina všech mikroplastů, které se dostanou do vody a půdy, pochází z pneumatik, uvedli vědci. Drtivá většina, až 90 procent, jich tam pronikne, když je tam odnese ze silnic voda nebo vítr. Popsala to nová studie, která sledovala právě hlavně dopady ve vodním prostředí, což se podle autorů stále ještě podceňuje.

Částečky, které se odřou z pneumatik při kontaktu s povrchem, obsahují směs různých sloučenin, včetně celé řady toxických látek. Patří mezi ně těžké kovy, včetně kadmia a zinku, ale také organických látek, jako je antioxidant 6-PPD. Když se drobné částečky dostanou do vody, tyto látky se z nich pak uvolňují do okolí.

„Problémem oděru pneumatik nejsou jen samotné částice, které zůstávají v životním prostředí po dlouhou dobu a chovají se jako jiné mikroplasty, ale také vyplavování toxických přísad z nich," uvedl profesor Hans-Peter Grossart, který byl spoluautorem práce.

Nejde jen o gumu

Automobilové pneumatiky se neskládají jenom z gumy, jak by se někdo mohl domnívat. Ve skutečnosti v nich je půlka Mendělejovovy tabulky prvků: vědci v nich našli 2456 chemických sloučenin a také těžké kovy, jako je zinek a mangan, a také kadmium a olovo. Tyto látky se používají na ochranu proti ozónu, jako antioxidanty nebo změkčovadla a také jako vulkanizační, zpevňující a plnicí látky. A celá řada z nich se může uvolnit, když hmota pneumatik reaguje s vodou.

Při této reakci se částečky hmoty a chemické koktejly nedostávají jen do vody, ale interagují také s vodními organismy. Když proniknou do jejich těl, mohou podle studie podporovat tvorbu takzvaných volných radikálů, a podporovat tak oxidační stres, způsobovat genetické změny a měnit jejich imunitní reakce. Mohou tak ovlivnit potravní chování, reprodukci a přežití celé řady vodních druhů rostlin i zvířat.

Trpí celé ekosystémy

Ani to není všechno. Výše popsané dopady se projevují u individuálních organismů. Jenže mikroplastů z pneumatik je tolik, že mají i systémové, v tomto případě ekosystémové, dopady. Na úrovni ekosystému částice způsobují změny v druhovém složení, snižují biodiverzitu vodních organismů a mění celý potravní řetězec. „V důsledku toho významně ovlivňují koloběh uhlíku a dusíku, čímž mění základní procesy, jako je tvorba biomasy a dostupnost živin,“ varují vědci.

Upozorňují přitom, že jejich analýzy toxicity pocházejí z laboratorních podmínek – výzkum v reálné přírodě je příliš náročný. To může mít dopady na přesnost výsledků, protože v opravdové přírodě jsou interakce mnohem složitější než v té sebelépe vybavené laboratoři. Přesto autoři doporučují brát nebezpečí oděru pneumatik vážně.

„Globální změny životního prostředí, jako je oteplování a okyselování, ještě víc zhorší účinky opotřebení pneumatik tím, že změní jejich toxicitu a jejich interaktivní účinky na mikrobiální aktivitu, koloběh živin a odolnost ekosystémů,“ dodává Grossart.

Dá se s tím vůbec něco dělat?

Automobily jsou zásadní součástí moderní společnosti. A bez pneumatik není možné je provozovat. Jen v České republice přitom ročně vznikne 7,5 milionu kusů odpadních pneumatik, což odpovídá více než 70 tisícům tun odpadu.

Několik studií se zabývalo tím, co by se dalo dělat proti tomu, aby se oděrky pneumatik šířily v životním prostředí. Přestože se přenáší i větrem, obvykle se hromadí v bezprostřední blízkosti svého zdroje, hlavně v usazeninách a ve vodě, která leží poblíž hlavních ohnisek zdrojů – což bývají hlavně rušné silnice.

„Fakt, že tyto částice jsou často málo pohyblivé, nabízí potenciál pro lepší prevenci,“ vysvětluje Grossart. „Účinné strategie snižování jejich množství zahrnují vývoj alternativních materiálů pneumatik, ale také lepší plánování silnic. V podstatě ale může každý sám přispět svým uvážlivějším stylem jízdy,“ dodává vědec s tím, že právě při agresivnější jízdě se z pneumatik uvolňuje částeček více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
před 10 hhodinami

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.