Komáry nejvíc přitahují pijáci piva a lidé, kteří měli nedávno sex, ukázala studie

Studie, která vystavila účastníky hudebního festivalu hladovým komárům, popsala, že tento krvesajný hmyz preferuje mimo jiné lidi, kteří pijí pivo.

Večerní posezení u grilu. Lidé popíjejí, opékají, povídají si a jedí. A kolem uší jim bzučí komáři. Zatímco na někoho nesednou, kolem jiných lidí se rojí a také na ně častěji usednou a probodnou jim svým sosákem kůži, aby jim sáli krev. Ale proč si vyberou jen někoho a další ignorují?

V experimentu se to pokusili zjistit nizozemští vědci. A zjistili, že jedním z faktorů, které dělají z člověka maják, který komáry přitahuje, je pivo. Pokus probíhal roku 2023 na hudebním festivalu Lowlands, který se každý rok koná v Nizozemsku. Vědci komáry nechali „okusovat“ účastníky této akce.

Tým vedený Felixem Hollem si zřídil laboratoř v několika propojených kontejnerech přímo na festivalu. Nabídl jeho účastníkům neobvyklou zážitkovou akci: možnost nechat se sát komáry. Asi pět stovek dobrovolníků vyplnilo dotazníky o svém zdravotním stavu a pak vložili ruku do skříňky, kde byly hladové samice komárů.

Videokamera zaznamenávala, kolik hmyzu přistálo na paži dobrovolníka ve srovnání s cukrovou pastí na druhé straně klece. Porovnáním videozáznamů a odpovědí v dotazníku vědci zjistili několik jasných výsledků.

Pivo dělá (pro komáry) krásná těla

Účastníci pokusu, kteří pili pivo, byli pro komáry 1,35krát atraktivnější než ti, kteří pivo nepili. To ale nebylo jediné, co komáry přitahovalo podobně silně. Častěji totiž útočili i na lidi, kteří předchozí noc měli pohlavní styk. Naopak méně je zajímaly a přitahovaly osoby, které se nedávno sprchovaly nebo mazaly opalovacím krémem.

„Zjistili jsme, že komáry přitahují lidé, kteří nepoužívají opalovací krém, pijí pivo a sdílejí svou postel s jinými lidmi,“ napsali vědci v článku zveřejněném na preprintovém serveru bioRxiv.

Výsledky výzkumu mohou vypadat lehce úsměvně, ale ve skutečnosti mohou pomoci s jednou z nejvážnějších zdravotních hrozeb, jíž lidstvo čelí. Když se řekne smrtící zvířata, většina lidí si vybaví žraloky nebo hady. Ale nejnebezpečnějším zvířetem na světě, pokud jde o počet lidí, které každoročně zabije, je zdaleka komár. Ačkoli se odhady liší, některé zdroje se domnívají, že komáři jsou zodpovědní za až jeden milion úmrtí lidí ročně, zatímco hadi zabijí odhadem 100 tisíc a žraloci pouhých deset osob.

Viry a paraziti

Tento malý hmyz to nedělá sám. Tak nebezpečný je proto, že přenáší viry a parazity, kteří způsobují devastující nemoci. Každý rok zabije jen malárie, přenášená komárem Anopheles, přibližně 600 tisíc lidí, hlavně dětí. A u dalších dvou set milionů osob způsobí menší zdravotní problémy.

Mezi další nemoci přenášené komáry patří dengue, která každoročně způsobuje 100 až 400 milionů případů po celém světě, žlutá zimnice s vysokou úmrtností nebo japonská encefalitida, která každoročně zabíjí více než 10 tisíc lidí, převážně v Asii, ale třeba také virus zika.

Tato studie byla sice omezená jen na jeden festival a některé jeho účastníky, přesto přináší vhled do toho, proč jsou někteří lidé pro komáry obzvláště atraktivní. A nabízí informace o tom, jak se chránit před kousnutím, například používáním opalovacího krému, pravidelným sprchováním a omezením konzumace piva nebo jeho úplným vynecháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
před 17 hhodinami

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025
Načítání...