Vítěz voleb sestaví chorvatskou vládu. Obnoví koalici, která minule krachla

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová podle očekávání pověřila vytvořením nové vlády Andreje Plenkoviče, předsedu Chorvatského demokratického společenství (HDZ), které v září vyhrálo předčasné parlamentní volby. HDZ chce koaličně spolupracovat s hnutím Most. Po minulých parlamentních volbách přitom jejich spolupráce krachla.

HDZ se minulý týden dohodlo na opětném vytvoření koaličního kabinetu s reformistickým hnutím Most a Plenković kromě toho získal i podporu dalších poslanců. Díky tomu přišel za Kitarovičovou s podpisy 91 z celkového počtu 151 členů zákonodárného sboru, kteří mu vyjádřili podporu.

Plenković podepsal předběžnou koaliční dohodu se šéfem Mostu Božem Petrovem ve čtvrtek. Dohodli se přitom na čtyřech konkrétních resortech, v jejichž vedení stanou zástupci Mostu, a dosáhli i kompromisního řešení zájmu obou stran o křeslo předsedy parlamentu. První dva roky mandátu by tuto funkci měl vykonávat Petrov a další dva roky pak zástupce HDZ.

Designovaný chorvatský premiér po převzetí mandátu od prezidentky řekl, že jeho kabinet bude orientovaný na hospodářství. Ze všeho nejdříve začne s připravením rozpočtu na příští rok.

Plenković má podporu 91 ze 151 členů Saboru

Podle chorvatské ústavy hlava státu po volbách pověří sestavením vlády osobu, která na základě rozdělených mandátů ve 151členném zákonodárném sboru a provedených konzultací získá důvěru většiny poslanců, tedy nejméně 76.

Politický tajemník HDZ Davor Ivo Stier podle deníku Večernji list potvrdil, že Plenković šel za prezidentkou s potvrzenou podporou více než 90 zákonodárců. Vedle 61 poslanců za HDZ má podpisy 14 poslanců Mostu, všech osmi zástupců národnostních menšin a také poslanců několika dalších stran.

Plenković nyní musí do 30 dnů seznámit parlament se složením a s programem své vlády a požádat o vyslovení důvěry. Ustavující zasedání nově zvoleného Saboru je svoláno na pátek 14. října.

Minulý pokus o koalici znemožnila aféra šéfa HDZ

obrázek
Zdroj: ČT24

HDZ a Most vytvořily vládní koalici už po loňských listopadových volbách. Po několika měsících od lednového převzetí moci ale mezi nimi začaly neshody kvůli administrativním reformám a obsazování funkcí. Kontroverze vyvrcholily po aféře bývalého šéfa HDZ Tomislava Karamarka kvůli střetu zájmů a skončily v létě pádem vlády.

Karamarko z čela HDZ kvůli skandálu odstoupil a jeho funkci převzal Plenković. Zatím se zdá, že díky němu by se dřívější ostré spory nemusely uvnitř staronové vládní koalice opakovat. Nicméně s Petrovem přece jen ještě musejí některé věci doladit, zejména co se týče některých ze sedmi podmínek, které má Most pro účast ve vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Dalších šest lidí je zraněných.
01:08Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kreml vítá novou americkou strategii, která neoznačuje Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. V neděli to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Americký dokument mimo jiné volá po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem a tvrdí, že se už nebude rozšiřovat Severoatlantická aliance.
05:53Aktualizovánopřed 47 mminutami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, odstávky se výrazně prodloužily

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil mimo jiné na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně.
před 1 hhodinou

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů, Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
před 2 hhodinami

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...