Washington - Astronauti mohou během svého pobytu na oběžné dráze díky mikrogravitaci vyrůst až o tři procenta. V praxi to znamená, že člověk vysoký 1,8 metru na orbitě „vyroste“ o dalších pět centimetrů, napsal dnes portál Space.com. Vědci chtějí lépe porozumět tomu, jak se páteř v prostředí s mikrogravitací prodlužuje, aby mohli připravit lepší rehabilitační program pro kosmonauty, kteří se vracejí zpět na Zemi.
Ačkoli vědci již dříve věděli, že astronauti po několika měsících na Mezinárodní vesmírné stanici „povyrostou“, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nyní v orbitálním komplexu začne využívat ultrazvukovou technologii, aby zjistil, co přesně se s lidskou páteří v mikrogravitaci děje.
V kosmu se obratle uvolní, což přinese zmíněný „růst“. Je to ale jen dočasný efekt, několik měsíců po přistání se výška vrátí k normálu. Do dneška ale vědci nebyli schopní proces přeměny sledovat. Tento měsíc si astronauti na ISS začnou navzájem skenovat ultrazvukem záda, aby odborníci měli představu o tom, jak se páteř po 30, 90 a 150 dnech v mikrogravitaci mění. Ultrazvuk umožní sledovat i další fyziologické změny, jako jsou pohyb svalů nebo proudění krve v cévách.
Co s odpadem? Postavíme z něj štít, napadlo vědce
Server Space.com také informoval o nápadu vědců využít odpad po astronautech na výstavbu radiačního štítu. Štít by tak pomohl s ochranou astronautů a navíc by vyřešil problém, kam s množstvím odpadu.
Odpadky na ISS putují do palubního lisu, který je stlačí do kachle diskového tvaru a průměru zhruba 20 centimetrů. Tyto kachle by pak bylo možné využít jako radiační ochranu. Při recyklaci lisovací zařízení odpad po dobu více než tří hodin zahřívá až na zhruba 180 stupňů Celsia, čímž nastane tavení. Během celého procesu se původní velikost odpadu zmenší nejméně desetkrát. Z recyklátu je vytlačena voda, která může být dále využita.
Podle mikrobioložky v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě Mary Hummerickové, která na projektu pracuje, je možné výsledný produkt použít jako radiační štít, neboť obsahuje značný podíl plastů.
V prostoru nad nízkou oběžnou dráhou astronauti čelí nebezpečnému kosmickému záření, které může zvýšit nebezpečí chorob, jako jsou rakovina nebo neurologická poškození. Čím déle lidé v kosmu pobývají, tím jsou vystaveni většímu nebezpečí.
