Rusko si o víkendu připomnělo oběti Velkého teroru z třicátých let minulého století. Během stalinských čistek skončily na popravištích nebo v gulazích stovky tisíc lidí. Organizace hájící lidská práva přitom upozorňují, že nejde o zašlou éru pro historiky. I v dnešním Rusku jsou lidé stíháni za protivládní postoje.
Den památky obětí si třeba v centru Moskvy lidé připomněli hromadnou četbou obětí politických represí. V letech 1937 a 1938 bylo jen v Moskvě zastřeleno více než 30 tisíc osob.
Každý, kdo z účastníků moskevské piety předstoupil před mikrofon, přečetl tři jména. Zvláštní symboliku má akce pro Anastasii Zotovovou. Její manžel dostal kvůli účasti na nepovolených protivládních protestech tříletý trest.
Je ve věznici daleko od Moskvy a podle poslední zprávy, kterou Anastásie má, skončil na samotce za tykání dozorci. „Nemáme žádný kontakt už téměř dva měsíce. Chodila za ním místní advokátka, ale on ji nezná, moc jí nedůvěřuje, a proto je opatrný,“ zmiňuje žena.
Podle hnutí Memoriál je dnes v Rusku za mřížemi 102 politických vězňů, tedy dvakrát víc než před rokem. Na statistice pracovala také Komise pro veřejný dohled. Její lidé totiž měli k vězňům přístup a kontrolovali dodržování jejich práv. Aktivisté tvrdí, že teď do organizace dosadily své lidi státní silové složky.
Právě kvůli tomu má velké obavy Olga Romanovová, která vězněným i jejich rodinám už dlouho pomáhá. Změny v Komisi podle ní mohou znamenat konec kontrol přístupu dozorců k odsouzeným.
„Teď jsme se dostali do absurdní situace. Do hlavní moskevské Komise pro veřejný dohled se dostal pan Kamnov, což je dozorce ve věznici, kde zemřel Sergej Magnitskij,“ uvádí vedoucí organizace Rusko za mřížemi Olga Romanovová.
Bojovník proti korupci ve státní správě Magnitskij zemřel před sedmi lety ve vazbě. Jeho jméno nese americký zákon vystavující sankcím ruské státní úředníky a soudce odpovědné za porušování lidských práv.
