Washington - Americká armáda měla v prosinci 2001 v afghánských horách možnost dopadnout nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Administrativa bývalého prezidenta George Bushe ale tehdy rozhodla nevyslat na jeho zadržení tisíce vojáků, které měla k dispozici. Uvádí to zpráva zahraničního výboru amerického Senátu. Rozhodnutí ovlivnilo další průběh války v Afghánistánu, kde jsou v současnosti teroristické útoky na vzestupu.
Zveřejněný dokument, sestavený na základě vojenských materiálů, přichází těsně před plánovaným prohlášením prezidenta Baracka Obamy, který by měl příští týden oznámit vyslání dalších vojenských posil do Afghánistánu, kde Američané bojují už osm let.
Bin Ládin, šéf teroristické sítě al-Káida, se ještě v prosinci 2001 měl podle zprávy skrývat v komplexu jeskyní Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu. Američané prý tehdy měli možnost vyslat za ním několik tisíc vojáků. Místo toho vyslali jen komando o přibližně stovce lidí a soustředili se na letecké útoky. Proto prý 16. prosince bin Ládin a jeho ochranka „nikým neobtěžováni vyšli z Tora Bory a zmizeli na chaotickém pákistánském kmenovém území“. „Nezapojeno zůstalo široké spektrum americké vojenské síly, včetně týmu ostřelovačů až po nejmobilnější jednotky námořní pěchoty,“ uvádí se ve zprávě.
Demokratický kongresman John Kerry, který stojí za zveřejněním zprávy, patřil ke známým oponentům Bushovy politiky v boji proti terorismu. Již léta tvrdí, že exprezident a jeho tým promeškali šanci zadržet bin Ládina, který stojí za útoky na USA z 11. září 2001.
Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení fundamentalistického hnutí Taliban s pomocí americké invaze v roce 2001.
