Bangkok - Thajská armáda dnes vyhlásila v zemi stanné právo. Opatření má údajně pomoci udržet pořádek ve státě, kterým přes půl roku zmítají násilné protesty. Velení vojska popřelo, že by byla za mimořádným opatřením snaha o státní převrat. Současná prozatímní vláda, jejíž odstoupení část demonstrantů požaduje, zůstává nadále u moci. Podle prohlášení ministra spravedlnosti se vyhlášení stanného práva nijak nedotklo funkčnosti vlády, která má stále „pevnou moc, aby řídila zemi“.
Hlavní turistická sezona v Thajsku již skončila, české cestovní kanceláře již do země zájezdy nepořádají. Individuální cestující ale ministerstvo zahraničí upozorňuje na možné konání dalších masových demonstrací v hlavním městě Bangkoku. „Tyto demonstrace a protesty, které se koncentrují zejména v Bangkoku, mají na turisty minimální vliv. Bangkok je zpravidla tranzitním městem, kde turisté netráví dovolenou,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.
- „Důrazně upozorňujeme české občany, aby se vyhýbali místům protestů a demonstrací. Zatím nemáme poznatky, že by v turistických letoviscích, nebo v některých částech Bankoku, byl život tímto opatřením výrazně omezen,“ řekl rada českého velvyslanectví v Bangkoku Milan Hupcej s tím, že neví o místech, kterým by se turisté měli vyhnout.
Podle vyjádření šéfa ozbrojených sil vysílaného thajskými televizemi, jejichž sídla vojáci obsadili a zavedli v zemi cenzuru, je stanné právo prostředkem, jak skoncovat s násilnostmi, které rozpoutávají demonstranti. Armáda zároveň vyzvala demonstranty z vládního i protivládního tábora, aby předešli jakýmkoli násilným střetům. Současná prozatímní vláda, jejíž odstoupení část demonstrantů požaduje, zůstává nadále u moci.
Protesty, jejichž cílem je skoncovat s vlivem před téměř deseti lety svrženého premiéra Tchaksina Šinavatry na thajskou politiku, trvají už od loňského listopadu a zemřely při nich na tři desítky lidí; dalších zhruba 800 osob bylo zraněno.
Vyhlášení stanného práva se opírá o zákon dávající vojsku možnost zasáhnout v době krize. Armáda k němu prý sáhla kvůli tomu, že dlouhodobé protesty „by mohly mít vliv na bezpečnost země a bezpečí lidských životů a veřejného majetku“.
Thajská armáda stála od konce absolutistické monarchie v roce 1932 za 11 převraty v zemi, do současné politické krize ale zatím nezasahovala. Minulý týden ale šéf thajských pozemních sil pohrozil možným vojenským zásahem, pokud budou násilnosti pokračovat.
Krize v Thajsku se prohloubila začátkem května, kdy ústavní soud shledal vinnou ze zneužití moci bývalou premiérku Jinglak Šinavatrovou, sestru Tchaksina Šinavatry, a nařídil jí odstoupit z funkce.
Prozatímní vláda současného premiéra Niváttumronga Búnsongpajsana, v níž mají zásadní vliv Šinavatrovi stoupenci, chce na léto vypsat předčasné volby, které by měly být cestou z krize ohrožující druhou nejsilnější ekonomiku jihovýchodní Asie. Protivládní demonstranti však volby odmítají, neboť jejich tábor by je pravděpodobně prohrál, a žádají jmenování neutrálního premiéra. Búnsongpajsan dnes prohlásil, že se sejde s šéfem armády k jednáním o co nejrychlejším možném ukončení politické krize v zemi. Ministerský předseda rovněž vyzval volební komisi, aby 3. srpna zorganizovala předčasné volby; původně se thajská vláda s volební misí dohodla na termínu hlasování 20. července.
Expremiér Šinavatra, jehož svržení při vojenském puči v roce 2006 v Thajsku zahájilo vleklou politickou krizi, dnes ze svého dobrovolného exilu v Dubaji řekl, že vyhlášení stanného práva „se dalo očekávat“. Zároveň vyjádřil naději, že žádná strana nynějšího konfliktu „nebude porušovat lidská práva a poškozovat demokratický proces ještě víc, než už poškozený je“. Šinavatrovi stoupenci z tábora takzvaných červených košil se po výzvě armády nechali slyšet, že v protestech neustanou do té doby, než budou vypsány nové volby.
Na novou situaci v Thajsku zareagovalo i Japonsko, které je v zemi významným investorem. Mluvčí vlády v Tokiu prohlásil, že je kabinet vývojem velmi znepokojen.
