Ne kvůli politice, ale díky fotbalu poutá v těchto dnech Rusko pozornost celého světa. Během šampionátu se tak snaží ukázat fanouškům jinou tvář země. Představuje pro mnohé notoricky známé věci a klišé, tentokrát ale z jiného úhlu a ve zcela moderním kabátě. Fanoušci tak mohou okusit třeba suchý boršč nebo si prohlédnout moskevské panorama z neobvyklé perspektivy.
Fotbalový stadion v Moskvě přitahuje při každém zápase pozornost stovek milionů televizních diváků z celé planety. Nikdo z nich nemůže před výkopem na začátku přenosu přehlédnout záběry na jinou dominantu ruské metropole: 240 metrů vysokou budovu univerzity.
Jde o jeden ze sedmi Stalinových mrakodrapů, které nechal sovětský diktátor postavit po vítězství ve druhé světové válce. „Především to ukazovalo, že se sovětský průmysl po Velké vlastenecké válce (sovětské a ruské označení pro období let 1941–1945, kdy se Rudá armáda účastnila bojů – pozn. red.) plně zotavil,“ říká Jelizaveta Lichačevová, ředitelka Moskevského muzea architektury.
Stavby v nezaměnitelném slohu se podle architektů inspirovaly antikou i secesí. Jako každému správnému dílu sorely, tedy socialistiského realismu, jim nechybí komunistické symboly a detaily ze života pracující třídy. V takzvaných sedmi sestrách teď kromě vysoké školy sídlí hotely nebo ministerstvo zahraničí.
Moskva nabízí i zvláštní prohlídky, při kterých se na tyto známé paláce otevírají pohledy z neznámých úhlů, a sice ze střech činžovních domů.
„Dnes se bohužel v obnově města z panoramatu postupně vytrácejí. Lidé přitom mají ke Stalinovým mrakodrapům mnohem příznivější vztah než k moderním novostavbám v centru,“ podotýká Andrej Filippov, který při střešních prohlídkách provází.
Třináct ruských chodů za 3500 korun
Kochání ze šikmé šedé plochy s mírnou dávkou adrenalinu se dá snadno vyměnit za výhled spojený s příjemným posezením. Stačí si objednat stůl v Bílém králíkovi.
Tento podnik získal před několika týdny patnácté místo v soutěži o nejlepší restauraci světa. Šéfkuchař Vladimir Muchin tam servíruje jemné ruské pokrmy, třeba černý chléb s vařeným kokosem a kaviárem z jeseterů Beluga.
„Panorama historického centra metropole spojené s nezvyklým gastronomickým pojetím láká mnoho zahraničních turistů. Pro řadu z nich začíná návštěva Moskvy právě Bílým králíkem,“ říká manažerka restaurace Anastasia Bulgakovová.
Během mistrovství světa nabízí podnik zvláštní třináctichodové menu pojmenované ruská evoluce, kde nechybí zelná taštička, červená řepa, boršč nebo medovina. To vše v přepočtu za necelých 3500 korun.
Pečený boršč a pivo ze samovaru
Ochuzeni si ale nemusejí připadat ani ti, kdo mají hlouběji do kapsy a nechtějí zůstávat u tradiční vodky a zakusků. Mohou ochutnat typické ruské pokrmy v nezvyklém provedení.
„Všude najdete ruský boršč. My jsme se rozhodli ho pojmout jinak. Děláme suchý boršč jako pochutinu k pivu,“ vysvětlil Konstantin Ivlijev, šéfkuchař hospody Erik Rižyj, kde není boršč hustá červená polévka, ale maso, mrkev, červená řepa a cibule se jen upeče v troubě.
K dokonalému kulinářskému zážitku pak slouží ještě jedna ikona ruské kultury, a to samovar. Jenže v hospodě v Nižném Novgorodu se z něj nenalévá klasickou literaturou milionkrát provařený čaj, nýbrž pivo. Snaha upoutat fanoušky nejen fotbalem totiž může mít různou formu. Někdy to vyjde natolik, že podniky ani nestačí doplňovat zásoby piva.
