Kyjev - Kyjev obvinil Rusko ze sestřelení svého bitevního letounu Suchoj Su-25. Letadla tohoto typu ukrajinské letectvo používá v boji s proruskými separatisty na východě země. Již dříve Kyjev obviňoval Rusko, že ukrajinská letadla čelí ostřelování z ruského území, tentokráte však bitevník údajně sestřelila ruská stíhačka. Ruské ministerstvo obrany označilo obvinění za absurdní. Sestřelení letounu odmítá i ruský velvyslanec při OSN.
„Ve středu se okolo 19:00 (18:00 SELČ) odehrála další ruská provokace. Ruský vojenský letoun zasáhl raketou letoun Su-25 ukrajinského vojenského letectva, který plnil úkoly na území Ukrajiny,“ prohlásil mluvčí bezpečnostní rady Andrij Lysenko. „Naše letadlo bylo sestřeleno, pilot se katapultoval a byl dopraven do bezpečí. Je celý a zdravý, zranění neutrpěl.“ Dodal, že Kyjev chystá Rusku odpověď.
Ruské ministerstvo obrany označilo obvinění za „absurdní“. „Je to absurdní, stejně jako všechna předchozí obvinění ze strany vedení v Kyjevě vůči ruskému ministerstvu obrany,“ prohlásilo ministerstvo. Ruský velvyslanec při OSN Čurkin na otázku novinářů, zda Moskva letoun sestřelila, odpověděl: „Neudělali jsme to.“
Ruská agentura Interfax dodala, že tvrzení o ruském sestřelení ukrajinského zdroje se nepodařilo ověřit z jiných zdrojů. Nicméně povstalci nedávno ohlásili sestřelení dvou letounů Su-25, které napadaly jejich pozice v Doněcké oblasti. Jeden ze strojů byl prý u Horlivky zasažen přenosnou raketou, odpálenou ze země, a pak odletěl směrem k nejbližšímu letišti, z letadla se valil silný dým. O údajném sestřelení druhého bitevníku rebelové žádné podrobnosti neposkytli.
Na ukrajinském území se prý pohybovala ruská jednotka s děly a raketomety
Kyjev obviňuje Rusko z dodávek zbraní povstalcům, v jejichž řadách prý bojují i ruští důstojníci a specialisté armádní rozvědky. U pohraniční obce Izvaryno, kde armáda svádí tuhé boje s rebely, byla podle mluvčího Lysenka dnes zpozorována celá jednotka v ruských uniformách bez identifikačních označení, ale zato s děly a raketomety.
Lysenko rovněž oznámil, že během uplynulých 24 hodin v bojích se separatisty zahynulo pět ukrajinských vojáků, dalších 11 utrpělo zranění. Oznámil také, že armáda jedná se separatisty o možnosti evakuace civilistů z ohrožených oblastí. Připravenost k jednání ohlásil i jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin. „Nyní jedinou správnou variantou je přerušit palbu a vyměnit si zajatce (…) Souhlasíme s jednáním o příměří, konzultace by se měly konat dnes,“ řekl v Moskvě.
Pušilin pořádá tiskové konference v ruské metropoli již pravidelně. Dnes podle ruskojazyčné verze serveru BBC několikrát označil Ukrajinu za „bývalou Ukrajinu“ a dožadoval se vyslání ruských „mírových jednotek“, aby zajistily evakuaci civilistů na východě země, kde se „díky válce probudilo ruské vlastenectví“.
Připustil, že v řadách povstalců bojují i Rusové, ale prý jen jako dobrovolníci. „Konkrétní číslo říci nemohu, ale není tajemstvím, že přicházejí antifašisté z celého světa (…) hlavně ze spřátelených zemí, včetně Ruska,“ řekl. Neví prý nic o tom, že by rebelové otevřeli v Moskvě náborovou kancelář, jak tvrdí ukrajinská média.
Jaceňuk žádá jednání v ženevském formátu
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes na úvod zasedání vlády vyzval Rusko, aby okamžitě skoncovalo s dodávkami zbraní rebelům a s vysíláním svých agentů na Ukrajinu. „V Doněcku a Luhansku se už nacházejí desítky tanků, protiletadlových raket, nejnovějšího zařízení, jakož i ozbrojení a vycvičení agenti (ruské tajné služby) FSB a (ruské vojenské rozvědky) GRU,“ prohlásil Jaceňuk a obvinil ruské vedení a vládu, že si válčením na Ukrajině a šovinismem vylepšuje popularitu.
Premiér se také vyslovil pro jednání o urovnání konfliktu, avšak výlučně „v ženevském formátu“, tedy za účasti zástupců EU, USA, Ukrajiny a Ruska. Tedy bez přímé účasti separatistů. „Vladimire Vladimiroviči (Putine), je nezbytné ukončit válku, skončit s podporou banditů a separatistů, přestat budovat velké Rusko na úkor Ukrajiny, protože Ukrajina zůstane, ale velké Rusko nebude,“ cituje premiéra server Ukrajinska pravda.
Nové unijní a americké sankce proti Rusku považuje Jaceňuk za důkaz, že se Moskvě nepodařilo rozeštvat Ameriku s Evropou.
