Dostat pod kontrolu takzvanou balkánskou cestu, kudy do Evropy proudí uprchlíci, je podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka klíčovým zájmem České republiky. Řekl to u příležitosti jednání se špičkami makedonské vlády. Dodal, že nehodlá své partnery mimo Evropskou unii kritizovat za to, co nezvládli, ale přijíždí nabídnout pomoc.
„Kdekdo tu má máslo na hlavě, ale to se tady nesnažíme vypočítávat, my se snažíme situaci řešit,“ prohlásil Zaorálek před jednáním s ministrem zahraničí Nikolou Popoským. „Cítíme, že balkánská cesta je něco, co rozhoduje také o nás,“ dodal.
Jasným dokladem českého odhodlání aktivně pomáhat je podle něj přítomnost 27 českých policistů na řecko-makedonských hranicích.
Právě přechody mezi Řeckem a Makedonií jsou v posledních dnech pod enormním tlakem migrantů. Makedonci totiž chtějí dál pouštět pouze válečné běžence původem ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku. Přibývá proto pokusů dostat se z Řecka nelegálně.
Řecko-makedonská hranice by se podle některých hlasů z Evropské unie mohla v budoucnu stát záložní hranicí pro cestu do Unie. Takový scénář by údajně mohl nastat v případě, že se Řecku jako členskému státu schengenského prostoru nepodaří zlepšit kontroly a prověřování migrantů na vlastním území.
Podle Zaorálka je tato varianta zatím předčasná. „Nepředbíhal bych událostem,“ brzdil úvahy o nějakých záložních hranicích. Dodal, že o situaci chce mluvit se zástupci řecké vlády během své čtvrteční návštěvy v Aténách.
Zaorálek hledal cestu pro české firmy
S makedonským ministrem zahraničí Zaorálek hovořil mimo jiné o obchodní spolupráci, migraci a české podpoře začlenění této balkánské země do EU a do NATO. „Česká republika je schopna Makedonii pomoci. Nabízíme materiální pomoc, lidské zdroje a pomoc při regulaci migračního proudu na makedonských hranicích,“ uvedl Zaorálek na twitteru.
Ve Skopje také zahájil česko-makedonské podnikatelské fórum. Obchodní výměna mezi Českou republikou a Makedonií loni dosáhla osmi miliard Kč, Praha by ale obchodní spolupráci ráda zvýšila. České firmy mají podle Zaorálka v Makedonii zájem hlavně o oblast plynárenství, dopravní infrastruktury či výroby zemědělských strojů.
S makedonskými partnery měl Zaorálek v plánu hovořit rovněž o aktuální vnitropolitické krizi v této balkánské zemi. „Chceme, aby tu vládla vláda, která bude mít mandát, která bude partner, a se kterou můžeme zahájit rozhovory o dalším přistoupení k EU,“ uvedl ministr. Vidina budoucího členství v Evropské unii podle něj může zajistit stabilitu Makedonie. „Pokud tuto perspektivu ztratí, tak tu nastane chaos, to víme jistě,“ poznamenal.
