Řecký parlament rozhodl, že po téměř sto letech omezí moc islámských duchovních na severovýchodě země u tureckých hranic. Ti dosud rozhodovali rodinné spory podle práva šaría. Nyní budou moci jejich rozhodnutí zvrátit řecké soudy. Řecko je jedinou zemí Evropské unie, kde islámské soudy existují.
V chudých venkovských oblastech v západní Thrákii na severovýchodě Řecka žije asi 120 tisíc příslušníků muslimské menšiny, většina z nich jsou etničtí Turci a asi třetinu tvoří bulharští muslimové (Pomaci). Na islámské duchovní (muftí) se nejčastěji obracejí v záležitostech, jako jsou rozvody, dědictví nebo péče o děti. Lidskoprávní skupiny dlouhodobě upozorňují, že tento systém často diskriminuje ženy.
Nová legislativa stanoví, že pokud některá ze stran s verdiktem muftího nebude souhlasit a obrátí se na řecký soud, bude v kauze platit rozhodnutí řeckého soudu. Dosud měly v takových sporech v západní Thrákii přednost rozhodnutí tamních islámských duchovních, píše server německé stanice Deutsche Welle (DW).
Premiér Alexis Tsipras označil úterní hlasování poslanců za historický krok, který „rozšíří rovnost před zákonem pro všechny Řeky“ a zároveň „respektuje specifika“ muslimské menšiny v Řecku.
Zákon pochází z doby po první světové válce a rozpadu Osmanské říše. Sèvreská smlouva z roku 1920 a Lausannská mírová smlouva z roku 1923 přiznaly muslimské menšině jistá práva na území Řecka, včetně toho, že islámští muftí mají pravomoci soudců v rodinném právu ve sporech mezi tamními muslimy.
Změnu iniciovala žena, která se protivila verdiktu muftího
Řečtí poslanci přijali legislativní změnu mimo jiné v souvislosti s kauzou muslimské vdovy z města Komotini, která podala na Řecko stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli svému sporu v dědickém řízení.
S rozsudkem muftího totiž žena nebyla spokojena, a tak se odvolala k řeckému soudu, u něhož vyhrála. Nejvyšší řecký soud ale v roce 2013 konstatoval, že v kauze má pravomoc rozhodovat pouze muftí.
Situaci komplikuje historická rivalita mezi Řeckem a Tureckem. Ankara považuje muslimskou komunitu v Řecku za tureckou, přestože zahrnuje i zmíněné Pomaky nebo Romy.
- Systém islámského náboženského práva pochází ze 7. století a vychází především z Koránu a učení proroka Mohameda. Přesně stanovuje, jak se mají věřící chovat, a dokáže obsáhnout prakticky všechny stránky běžného života – od politiky přes obchod až po rodinu, sexualitu či osobní hygienu.
- Jeho výklady jsou různé, od benevolentních až po velmi radikální. V některých zemích nesmí ženy vyjít z domu bez doprovodu manžela, bratra nebo otce. Jinde mohou na ulici jen přísně zahalené, od 13 let nesmí chodit do škol.
- Muži mají předepsaný povinný plnovous a tradiční oblečení. Televize, stejně jako západní hudba se považuje za nástroj satana a je zakázaná.
- Tvrdé jsou i tresty za porušení islámského práva. Žena přistižená při manželské nevěře může být ukamenována, a to před očima celé své rodiny včetně malých dětí. Za krádež hrozí useknutí ruky nebo jiné části těla, za požití alkoholu se veřejně bičuje.
- Šaría se někdy kombinuje nebo omylem zaměňuje s tradičním kmenovým a rodinným právem.
