Lima - Letošní rok se může v souvislosti s nezvykle vysokými teplotami oceánu stát vůbec nejteplejším v historii měření. Na celosvětové klimatické konferenci v Limě to dnes oznámili zástupci Světové meteorologické organizace (WMO), která působí při OSN. Podle ní oteplování Země jasně dokazuje fakt, že 14 z 15 nejteplejších let v záznamech tvoří roky tohoto tisíciletí včetně letoška. Světoví vyjednávači již třetím dnem chystají na konferenci základy globální dohody o ochraně klimatu.
„Nedochází k žádnému zastavení globálního oteplování. Zvláště neobvyklé a alarmující je to, že letos máme vysoké teploty rozsáhlých povrchových oblastí oceánů,“ komentoval zprávu o letošních teplotách generální tajemník WMO Michel Jarraud.
Podle WMO byla teplota vzduchu nad pevninou a oceány za prvních deset měsíců letoška o 0,57 stupně Celsia vyšší, než je průměr 14 stupňů z let 1961 až 1990. Tento údaj se přesně shoduje s číslem z dosud nejteplejšího roku 2010, a bude tedy záležet na měřeních z posledních dvou měsíců, zda jej výší teploty překoná, či ne. Dalšími roky v pořadí těch nejteplejších jsou 2005 a 1998.
Většina vědců se shoduje, že globální nárůst teplot je způsoben především lidskou činností. Skeptici naproti tomu namítají, že teploty vzrostly před koncem století, ale za posledních 15 let se nijak významně nemění, ačkoli příliv skleníkových plynů do atmosféry neslábne.
Šéfka OSN pro klima Christiana Figuerasová vyzvala vyjednávače k přijetí rázných závazků proti klimatickým změnám, neboť se podle ní „naše podnebí mění a každý rok se zvyšuje riziko extrémních meteorologických jevů i dopady (činnosti) lidstva“. Zástupci vlád, kteří jsou nyní v Limě, přitom podle ní dávají najevo změnu přístupu, která by mohla vést k významnému omezení emisí skleníkových plynů.
Záměrem nové klimatické dohody, která by měla příští rok nahradit Kjótský protokol, je především zvrátit pětačtyřicetiprocentní nárůst emisí skleníkových plynů od roku 1990 a udržet zvyšování průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu. Teploty už se přitom zvýšily o 0,85 stupně a při současné míře exhalací by to mohlo do konce století být 3,6 až 4,8 stupně Celsia.
