Republikáni a demokraté předložili ve čtvrtek v Kongresu návrh zákona výrazně zostřujícího sankce proti Rusku, které mají být trestem za údajné vměšování Moskvy do amerických prezidentských voleb. Nové sankce mají postihovat transakce s ruskými dluhopisy, energetické a ropné projekty a dovoz ruského uranu. Míří rovněž na politiky a oligarchy. USA také rozšířily sankční list namířený proti aktivitám KLDR o čtyři jména, mezi nimiž je i banka Agrosojuz (Agrosoyuz) se sídlem v Rusku.
Zákon o nových sankcích rovněž deklaruje pevnou podporu Spojených států Severoatlantické alianci. Stanoví, že pro odchod USA z NATO by v Senátu musela zdvihnout ruku dvoutřetinová většina poslanců.
Republikánský senátor Lindsey Graham označil sankce obsažené v návrhu za „pekelné“. Dosavadní sankce podle něj Rusku nezabránily v pokusech ovlivnit nadcházející listopadové volby do Kongresu. Podle demokratického senátora Boba Menendeze je návrh zákona „dalším krokem k utažení šroubů“. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj „musí konečně pochopit, že Spojené státy nebudou jeho chování dál tolerovat“.
„Cílem omezení je změnit status quo a ponechat sankce do té doby, dokud se Putinovo Rusko nepřestane vměšovat do amerických voleb, zastaví kyberútoky vůči USA, stáhne se ze Sýrie a přestane dělat chaos na východě Ukrajiny,“ dodal Menendez.
Moskva označila volání po zostření sankcí proti Rusku za projev vnitropolitických amerických sporů. „Takové informace se objevují pravidelně… s fakty to nijak nesouvisí, je to důsledek vnitřní politické situace,“ prohlásila mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Rusko podle ní bude reagovat až na konkrétní činy USA.
Minulé sankce se Trump zdráhal podepsat
Vyhlídky na schválení nových sankcí jsou ale podle Reuters nejisté, musí je schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident.
Dřívější sankce proti Rusku schválil Kongres loni v létě, ale Donald Trump je podepsal po velkém váhání. Podle mnoha kongresmanů jsou sankce nedostatečné a šéf Bílého domu s jejich uplatněním váhá.
- V uplatňování hospodářských sankcí vůči Rusku, zavedených po anexi Krymu, pokračuje i Evropská unie. Na červnovém summitu v Bruselu se lídři členských zemí EU dohodli na jejich prodloužení o půl roku. Restrikce budou platit do konce ledna 2019.
