Brusel – Unie pořád nemá jasno, kdo by měl zastávat důležité posty, které zavádí ratifikovaná Lisabonská smlouva. Kandidátů na prezidenta Evropské unie a ministra zahraničí Evropské unie je několik. Poláci navíc prý požadují, že případní uchazeči by se měli členským státům nejprve představit, pak by prý teprve mělo padnout konečné rozhodnutí.
Stálý předseda Evropské rady (jakýsi prezident Evropské unie) a vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (ministr zahraničí EU) jsou funkce, které zavádí nově ratifikovaná Lisabonská smlouva. Jde o dva nejvyšší představitele unie. Kdo by jimi měl být, by se mělo rozhodnout na speciálním unijním summitu, který by se měl uskutečnit v řádu několika dnů.
Kandidátů na posty je hned několik. Poláci proto vyzývají, aby všichni uchazeči předstoupili před členské státy a informovali je o svých plánech.
„Je navrženo, aby volbě budoucího předsedy Evropské rady předcházela debata hlav států či vlád členských zemí, během níž by kandidáti představili své vize, jak by tento úkol naplňovali,“ citují z návrhu Varšavy média. Poláci tedy požadují nejprve takzvané grilování.
„Funkce jsou nové a mohou mít různou podobu podle osoby, která je vykonává. Bylo by dobré si moci vybrat mezi různými programy,“ řekl dnes mluvčí ministerstva Piotr Paszkowski.
Poláci prý také připomněli, že podle Lisabonské smlouvy by se mělo o obou funkcích rozhodovat kvalifikovanou většinou, přičemž síla hlasu každé země je dána počtem jejích obyvatel.
Jako o případném prezidentovi EU se v minulosti spekulovalo o současném belgickém premiérovi Hermanu Van Rompuyovi, o britském expremiérovi Tonym Blairovi nebo o lucemburském premiérovi Jean-Claudu Junckerovi.
O funkci ministra zahraničí EU se podle médií měl ucházet britský ministr zahraničí David Miliband, ten ale takové plány již popřel.
