Jeruzalém - Velký rozruch dnes vzbudila v Izraeli konečná verze takzvané Winogradovy zprávy, která rozebírá selhání izraelské armády v tažení proti libanonskému Hizballáhu v létě roku 2006. Zpráva komentuje zejména neschopnost tehdejšího armádního velení, vlády i samotného premiéra Olmerta.
K závěru dospěla po ročním vyšetřování komise vedená bývalým soudcem Eliahem Winogradem. „Když jsme analyzovali jednotlivá rozhodnutí během operace, objevili jsme závažná pochybení. A to jak na vojenské, tak politické úrovni,“ prohlásil Winograd.
Podle Winograda bylo zásadní chybou vstoupit do války bez jasné strategie, jak válku započít a poté ji zase ukončit. Komise prý nestudovala osobní odpovědnost jednotlivých představitelů. Nařízení ofenzivy za výslovnou chybu premiéra Ehuda Olmerta považovat nelze, protože jednal v zájmu státu. Kritika se dotýká také bývalého šéfa armády Haluce a ministra obrany Perece, kteří odstoupili loni. Izraelský voják Jakir Sagi komentoval personální změny slovy: „Armáda se poučila, její šéf rezignoval. Ehud Olmert je ale stále v úřadě. S tím musíme něco udělat.“
Spor začal v červenci roku 2006, když bojovníci Hizballáhu unesli do Libanonu dva izraelské vojáky. Poté se rozhořela válka, která trvala třicet čtyři dní. Během ní zemřelo v Libanonu přes tisíc mrtvých, převážně civilistů. Na druhé straně bylo sto šedesát obětí, hlavně z řad vojáků. Boje ukončilo až příměří OSN. Izraelská armáda však nedokázala osvobodit dva zajaté vojáky, ani redukovat vliv Hizballáhu. Ten v Libanonu naopak posílil.
Očekává se hlavně reakce ministra obrany Ehuda Baraka. Dříve totiž naznačoval, že podá demisi. V tom případě by však s sebou ke dnu stáhl celou vládu. Předčasné volby by podle průzkumů vyhrála pravicová strana Likud Benjamina Netanjahua.
