Írán oběsil dva muže za rozvracení islámské republiky

Teherán - V Íránu dnes byli za účast na povolebních nepokojích popraveni dva muži. Patří k 11 osobám, kterým soud za účast na protivládních nepokojích vyměřil trest smrti. Oba muži byli označeni za nepřátele boží, rozsudky nad nimi soud vynesl v říjnu. Soud pak odvolání obou odsouzenců zamítl. Odvolací řízení v případě devíti zbylých osob zatím neskončilo. Část Íránců nesouhlasila s výsledky prezidentských voleb, v nichž loni v červnu obhájil svůj mandát Mahmúd Ahmadínežád. Stoupenci opozice tvrdili, že výsledky byly zfalšovány, a vyšli demonstrovat do ulic.

Protesty, které pokračovaly až do prosince, si podle opozičních zdrojů vyžádaly osm desítek mrtvých, podle vlády polovinu. Souzeno je přes 100 lidí. Je to největší opoziční hnutí proti vládě od islámské revoluce z roku 1979. Další demonstrace jsou svolány na únorové oslavy 31. výročí revoluce.

Popravený byl zatčen už před nepokoji

Podle teheránské prokuratury se oba dnes oběšení muži Mohammad Alí Rezá Zammaní a Aríš Rahmánípúr pokusili svrhnout vládu islámské republiky. Patřili prý k Íránskému královskému sdružení, což je monarchistická skupina, a také k exilové opoziční skupině Lidoví modžáhedové.

Podle obhájkyně byl Rahmánípúr zatčen dva měsíce před loňskými nepokoji a k účasti na nich se přiznal z donucení, aby ochránil rodinu, která čelila hrozbám. Obhájkyně byla informací o dnešní popravě svého klienta šokována. Příbuzní ani ona prý předem nebyli informováni.

Jeden z neúspěšných kandidátů v červnových volbách Mahdí Karrúbí tento týden řekl, že stále trvá na tom, že Ahmadínežád zvítězil díky podvodům, ale za prezidenta ho prý uznává. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, řekl, že Ahmadínežád bude muset odstoupit před ukončením čtyřletého mandátu. Donutí ho k tomu prý horšící se ekonomická situace a také rostoucí opoziční hnutí. „S ohledem na politické a ekonomické problémy a také na problematickou Ahmadínežádovu zahraniční politiku si myslím, že Ahmadínežád mandát nedokončí,“ řekl.

Mahdí Karrúbí
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 10 mminutami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 9 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...