V noci ze soboty na neděli se památky a budovy ve 187 zemích světa včetně Česka ponořily do tmy v rámci Hodiny Země. Potemnělé pamětihodnosti mají upozornit na změny klimatu a nutnosti společného úsilí zhoršování klimatických podmínek zabránit. Budovy a památky, včetně těch nejznámějších, postupně na planetě zhasly vždy mezi 20:30 a 21:30 místního času.
Tradice zhasínání světel začala v roce 2007 v Sydney. Odtud se postupně rozšířila do celého světa a zhasíná více než 3000 památek. Kromě osvětlení městských památek zhasínají desítky milionů lidí také osvětlení svých domů. Hodinu Země organizuje Světový fond na ochranu přírody (WWF).
V Jordánsku navíc vytvořili nový rekord, když se jim podařilo na vrcholu kopce v hlavním městě Ammánu vytvořit z 11 440 svíček největší mozaiku.
Do tmy se v noci ze soboty na neděli postupně ponořily Opera v Sydney, ikonický oblouk v indické metropoli Dillí a mrakodrap Petronas v malajsijském hlavním městě Kuala Lumpuru či dubajský mrakodrap Burdž Chalífa.
V Evropě zhasla mimo jiné pařížská Eiffelova věž, Akropole v Aténách, Bazilika svatého Petra ve Vatikánu, Braniborská brána v Berlíně a londýnské památky Big Ben, Tower Bridge, Buckinghamský palác i obří kolo London Eye. Zhasnul také moskevský Kreml, Chrám Vasila Blaženého a Rudé náměstí.
Pozadu nezůstal ani americký kontinent, kde se k akci připojila řada měst. Jako poslední si Hodinu Země připomněli na Cookových ostrovech a Francouzské Polynésii.
Hodina Země přichází „ve chvíli, kdy jsou lidé a planeta pod tlakem, změna klimatu je rychlejší než my a její dopad vyvolává obavy,“ apeloval na twitteru generální tajemník OSN António Guterres.
V uplynulých třech letech byly na Zemi naměřeny dosud nejvyšší teploty. Letošní ročník Hodiny Země ale upozorňuje nejen na tragický dopad klimatických změn, ale vyzývá k ochraně rostlin a zvířat. „Prohráváme nejen v boji proti změně klimatu, ale také selháváme v boji proti snižování biodiverzity,“ stálo ve videu, které francouzský prezident Emmanuel Macron sdílel na twitteru.
Prašná brána, Petřínská rozhledna nebo Špilberk ve tmě
V České republice se k projektu připojily stovky objektů. Do tmy se ponořily Petřínská rozhledna, Státní opera, Obecní dům, Prašná brána a Kongresové centrum v Praze, brněnský hrad Špilberk, radniční věž v Ostravě, ale také Mariánský most v Ústí nad Labem, česká nejvyšší kostelní věž v Plzni či centrální náměstí v Havířově a veřejné osvětlení vypnuly desítky obcí.
Podle Ekologického institutu Veronica, který kampaň v tuzemsku koordinuje, se Hodiny Země zúčastnilo třináct statutárních měst, bezmála osmdesát dalších obcí, na sedmdesát firem a tisíce jednotlivců. Na některých místech se konaly i doprovodné akce.
