Londýn - Na prestižní Londýnské ekonomické škole bilancovala pětice vysloužilých elitních politiků z bývalého Československa, Maďarska, Polska a východního Německa v čele s Václavem Havlem. Odpovídali na otázku, co se od listopadu 1989 povedlo, a co ne. Podle českého exprezidenta se základní ideály naplňují, i když cesta ke skutečné demokracii je pomalá.
Státníci, kteří stáli u zrodu demokracie ve střední a východní Evropě po pádu železné opony, rekapitulovali posledních dvacet let. Podle Václava Havla je cesta k demokracii dlouhá. „Formální znaky demokracie, ty u nás bylo možno vidět poměrně rychle – svobodné volby, pluralitní systém více stran… Důležitá je ale vlastní politická kultura, a ta se konstruuje dlouhá léta,“ poznamenal Havel.
Český exprezident by ale přece jen v cestě za demokracií něco změnil. Za svou největší chybu považuje, že příliš věřil ekonomům. „Myslel jsem, že jsou experti. Vědci, kteří vědí, co dělají. Podporoval jsem je i ve chvíli, kdy jsem jim moc nevěřil. To byla chyba… Bylo by lepší více zdůrazňovat morální rozměr života,“ řekl Havel.
Diskuse na Londýnské ekonomické škole se účastnili i další politici, například Jan Krzysztof Bielecki, který byl v roce 1991 polským premiérem, nebo tehdejší předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský. Většina by prý ale neudělala nic výrazně jinak. Základní ideály roku 1989 se prý naplňují. Mnoho se podařilo, zbývá ale také mnoho práce. Podle Václava Havla je třeba v tomto ohledu od Západu žádat pochopení a trpělivost pro státy střední a východní Evropy.
