Varšava – Obří památník Lenina na krakovském předměstí Nowa Huta má svého kontroverzního nástupce. Fontánka budoucnosti přezdívaná „čůrající Lenin“ se objevila v centru někdejšího komunistického vzorového města v rámci uměleckého festivalu. Má zářivě zelenou barvu a vzorem se stal jiný „čůrající chlapeček“ – ten bruselský.
„Chtěl jsem se ptát, zda my, obyvatelé Nowe Huty a obecně Poláci, dokážeme s odstupem hledět na minulost, kterou jsme tolik posedlí,“ vysvětlil spoluautor díla Bartosz Szydlowski. „Zda dokážeme dát minulosti veselejší rozměr, zbavit ji tíže a osvobodit se od traumat smíchem a odstupem,“ dodal. Spolu se svou manželkou vytvořil sošku vysokou 68 centimetrů, tedy desetkrát menší než památník Lenina z dob, kdy Polsko bývalo podřízeno Sovětskému svazu. „Cílem bylo zmenšit ideologii do liliputánských rozměrů,“ míní historik umění Maciej Mizian. Za komunismu naopak muselo být všechno obrovské.
Poláci se snažili sochy zbavit. Marně
Nowa Huta vznikala v komunistickém Polsku od roku 1949, zpočátku jako samostatné město, vyprojektované pro dělníky budované ocelárny. Měla být i protiváhou blízkého „buržoazního“ Krakova. „V Polsku, na rozdíl od jiných komunistických zemí, byly snad jen dvě či tři Leninovy sochy. V Československu, ve východním Německu či Maďarsku byly na každém rohu. Komunisté nechtěli dráždit Poláky, protože si uvědomovali nevraživost k Rusům. Ale zahraniční delegace se divily, že ve městě Leninovy hutě nemá Vladimír Iljič svou sochu,“ vysvětluje historik, proč tehdejší vůdce polských komunistů Wladyslaw Gomulka nařídil postavit uprostřed města Leninovi pomník.
Ten se stal terčem útoků místních obyvatel. Někteří se jej dokonce snažili vyhodit do povětří, ovšem bezúspěšně. Památník byl odstraněn až po pádu komunismu a prodán jako šrot jednomu švédskému podnikateli do zábavního parku.
Nová socha budí velmi rozporuplné reakce
„Celkově jsou reakce lidí pozitivní. Mladí si sošku oblíbili a ti starší doufají, že by mohla přilákat do Nowe Huty turisty a s tím i podnikání,“ zdůraznil Szydlowski. U některých lidí ale soška jitří bolestné pocity. „U Leninova pomníku nás mlátila ZOMO (pořádková policie) při demonstracích Solidarity,“ připomněl třiapadesátiletý Zbigniew Obrusik.
Tehdejší krakovský biskup Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., tu zase vedl odpor proti komunistickým úřadům, které nechtěly povolit stavbu kostela pro 300 tisíc obyvatel předměstí, než musely ustoupit. „Lidé za kostel hodně bojovali, byli tu zranění i mrtví. Je ještě moc brzy na to, aby tu stál nový Lenin,“ myslí si Obrusik.
Dva radní za konzervativní opozici zabalili sošku do fólie a podali trestní oznámení na autora díla. Za šíření komunistické ideologie mohou v Polsku hrozit až dva roky vězení.
