Ministerstvo vnitra navyšuje kapacitu detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách, kde je už přes 330 lidí a připravuje další zařízení. Počty běženců totiž rostou. Od června policie zadržela na území Česka 2500 migrantů. Evropská komise zároveň požaduje, aby Česko přijalo jednou tolik uprchlíků, než se dosud zavázalo. A představitelé farností přemýšlejí, jak naplnit výzvu papeže Františka přijmout rodiny prchající před boji v Africe a Asii.
Na začátku srpna zástupci ministerstva vnitra, pod které spadají uprchlická zařízení, tvrdili, že neuvažují o navýšení kapacity narychlo otevřeného detenčního tábora ve Vyšních Lhotách. Měsíc poté je to jinak. Kapacita 220 míst se zvýšila už na 330, a ani toto číslo zřejmě není konečné.
V areálu, který ještě nedávno patřil pod ministerstvo spravedlnosti, je totiž více budov a v minulosti tam bylo až tisíc běženců. „Upravují se další části objektu a je možné, že se kapacita ještě navýší,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se byl v táboře o víkendu podívat. Setkal se i s uprchlíky. „Jsou samozřejmě pod tlakem, ale všichni říkali, že je o ně v rámci možností dobře postaráno,“ řekl Pelikán.
Jedním z důvodů Pelikánovy návštěvy je, že ministerstvo spravedlnosti uvažuje o zapůjčení dalšího podobného objektu pro řešení uprchlické krize. Jde o areál věznice v Břeclavi-Poštorné, který se připravuje na znovuotevření. V komplexu jsou už jako záloha připraveny stany pro tři sta migrantů. Další záchytné tábory, ve kterých je několik desítek volných míst, jsou v Zastávce u Brna (z kapacity 216 míst je obsazeno 169 lůžek) a v Bělé pod Bezdězem (obsazeno je 613 ze 700 míst).
Lidé organizují sbírky pro běžence v táborech
Přítomnost běženců už nebudí jen obavy, ale také solidaritu. Například Vladan Kopec z Frýdecko-Místecka inicioval sbírku. „Chtěl jsem udělat něco víc, než sdílet věci na facebooku. Napadlo mne, že zorganizuji sbírku oblečení pro lidi z Vyšních Lhot,“ uvedl Kopec, který si na hromadění darů udělal místo ve svém bytě. Sběrná místa má po celém Moravskoslezském kraji také humanitární organizace ADRA. Nejpotřebnější je oblečení pro muže, ale vítané jsou také třeba deskové hry nebo sportovní vybavení.
Sbírky se rozbíhají na mnoha dalších místech republiky. Třeba Autonomní sociální centrum Klinika v Praze, které zorganizovalo sbírku na začátku září, shromáždilo velmi rychle velké množství věcí. Některé odvezli uprchlíkům do Budapešti, další do záchytného zařízení v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Pomoct lidem z tohoto tábora se snaží také liberecký spolek Jsme kamarádi a tamní katolické farnosti. V pondělí tam začala sbírka oblečení. Její iniciátoři zároveň prostřednictvím otevřeného dopisu žádají primátora Liberce o vytvoření plánu podpory integrace uprchlíků.
Katolická církev čeká na pokyny státu
O pomoci uprchlíkům už také přemýšlejí představitelé katolických farností a klášterů. V neděli je k tomu vyzval papež František. Ve Vatikánu chtějí jít příkladem a v nejbližších dnech přijmou dvě rodiny v nouzi. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub řekl, že česká katolická církev se k papežově výzvě staví vstřícně. „Nemůžeme však dělat nic na vlastní pěst, ale v koordinaci se státní správou. Není to totiž jen otázka vstřícnosti, ale také bezpečnosti. Čekáme proto na pokyny státu,“ řekl Holub ve vysílání ČT24. Podle papeže by měla jedna farnost či klášter přijmout jednu rodinu v nouzi.
Katolických farností je v Česku téměř dva a půl tisíce. „Myslím si, že ani v našich podmínkách to není nějak přehnaný požadavek. Je však na to potřeba určitý čas, příprava a spolupráce nejen s vládou, ale také se samosprávami,“ uvedl. Dodal, že biskupská konference mapuje dobrovolníky, kteří by se mohli do příprav zapojit.
Například děkan farnosti ve Frýdku-Místku Josef Maňák už uvažuje, jak by výzvu papeže naplnil. „Máme tady dvě neobsazené fary. Jedna se právě opravuje, ale ta druhá by byla vhodná pro přijetí rodiny v nouzi,“ uvedl Maňák. O případném umístění uprchlíků ve farnosti chce jednat se zástupci města.
Řád Milosrdných bratří už je připravený
Vlašsko je tak trochu region uprchlíků. I když to bylo už ve 14. až 17. století, kdy pastýřské kmeny doputovaly z jižního Rumunska až do Beskyd. Nyní by třeba pastorační centrum na faře ve Velkých Karlovicích mohlo posloužit jako dočasné přístřeší pro současné uprchlíky.
Úvaha je to čistě teoretická. „O této věci by musela jednat obecní rada a zastupitelstvo, a co se nás věřících týče minimálně farní rada,“ ujistil duchovní správce farnosti Rastislav Kršák. Nad svými kapacitami uvažují všechny evropské farnosti, vyzval je k tomu papež František.
I případný krátkodobý pobyt maximálně desítky běženců ale Velkokarlovické dráždí, ačkoliv nic není rozhodnuto a zatím jde spíš o fámu. Kněz, který nic podobného nepřipravoval, musel čelit desítkám dotazů znepokojených místních. Věřících i nevěřících. „Z dotazů jsem vycítil, že… otče, je to rozumné? Máme na to prostředky, jsme na to připraveni?“ dodal farář.
Nesmíme se bát a musíme lidem v nouzi pomoci zní i od členů řádu Milosrdných bratří. „Jsme připraveni a musíme být připraveni. Je ale otázka, co se po nás bude chtít a jestli se na nás někdo obrátí,“ uvedl převor brněnského kláštera Milosrdných bratří Martin Macek.
V areálu kláštera Milosrdných bratří je k dispozici několik pokojů. Pomoc ale není jednoduchá, chybí koordinace a dostatek informací. „Chybí jasná rázná cesta od lidí, kteří jsou ve vedení,“ myslí si převor.
