Nový územní plán Brna, řešení neutěšeného prostoru před hlavním nádražím i rozvoj dalších velkých lokalit, jako je třeba otevření výstaviště pro veřejnost. To jsou hlavní plány brněnského městského architekta Michala Sedláčka. Ten nastoupil do své funkce přesně před rokem.
V Brně je velice obtížné se na něčem domluvit, říká hlavní architekt města
Rok Brna s městským architektem (zdroj: ČT24)
Částečná přestavba prostoru před nádražím by podle Sedláčka mohla začít během několika týdnů. Městský architekt pak za další důležité projekty považuje větší otevření výstaviště pro veřejnost, vyřešení využití lokality Kaménky, kde chtěl investor stavět nové obří sídliště pro tisíce lidí nebo Mendlovo náměstí se složitou dopravní situací.
Centrum je vzorem pro ostatní
Sedláček je tak zatím spokojený především s tím, jak se vyvíjí centrum města. „Centrum Brna už neskutečně ožilo, rádi bychom, aby tak ožily i městské části. Udělali jsme si seznam veřejných prostranství, abychom to nějak rozhýbali,“ řekl Michal Sedláček. V Brně je ale podle Sedláčka velice obtížné se domluvit. „Každý si hájí svůj zájem. Proto je potřeba dát dohromady vize, pořádali jsme diskuse lidí z různých zájmových skupin,“ řekl hlavní architekt.
Další prioritou pro Sedláčka je dokončení územního plánu Brna. Architekt je přesvědčený, že ho město může realizovat krátce po roce 2020. To ale v případě, že dokončí rozpracovaný dokument, který reguluje to, co a kde se ve městě může stavět, a nebude pořizovat úplně nový plán.
Bez plánu se rozvoj města zpomalí
V Brně v současné době platí územní plán z roku 1994. Stavební zákon přitom ukládá městům a obcím, aby do konce roku 2020 měly nové dokumenty. Pokud by se politici v Brně rozhodli dokončit úplně nový územní plán, ten by mohl být až v roce 2025. Tedy pět let poté, co vyprší zákonná lhůta.
To se nelíbí asociaci brněnských architektů. Pětiletá prodleva bez územního plánu totiž může výrazně ovlivnit budoucnost města. Pokud Brno nebude mít nový plán, mohou se rozvíjet pouze lokality, které určují mapy z roku 1966. O nových stavbách budou rozhodovat pouze stavební úřady.
„Řada investorů nebude riskovat nestabilní prostředí a výstavbu bytů raději přesunou do jiných lokalit. To znamená, že se kvůli nedostatku bydlení ještě zvýší odliv obyvatel Brna do okolních obcí, navíc dojde k zahuštění dopravy. Městské stavby se zablokují,“ uvedl předseda Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST) Marek Vinter.