Přítomnost insolvenčních správců na jednotlivých provozovnách v úředních hodinách už není povinná. Ústavní soud (ÚS) ji vyškrtl z vyhlášky ministerstva spravedlnosti. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů. Podle nich sporná část vyhlášky odporovala platnému insolvenčnímu zákonu.
V současnosti mohou mít správci kromě sídla také další provozovny. Podle vyhlášky musí každá provozovna mít alespoň jeden den v týdnu úřední hodiny pro veřejnost a trvat musí nejméně šest hodin. Její sporná část ale stanovila, že insolvenční správce musí na provozovnách v daných hodinách být a pracovat na věcech souvisejících s řízením. Například shromažďovat podklady, jednat s dlužníkem a umožňovat účastníkům řízení nahlížet do seznamu pohledávek.
Tímto prohlášením porušilo ministerstvo spravedlnosti podle ústavních soudců své pravomoci. „Mohlo upravit provozní dobu, mohlo upravit činnosti, ale nemohlo inspolvenčním správcům vyhláškou uložit povinnost fyzické přítomnosti,“ vysvětlil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Ministerstvo chtělo omezit fiktivní provozovny
Doplnil, že povinnost správce být osobně na provozovně nebo v sídle ze zákona nijak neplyne. Podle něj může správce úřední hodiny zajistit jinak, například tak, že zmíněné činnosti svěří jinému pracovníkovi.
Ministerstvo ale na svém nápadu, aby správce byl fyzicky přítomný, trvá. Chce ho prosadit v připravované novele zákona. Insolvenční správci se ale budou snažit toto rozhodnutí zvrátit. „Pro každého správce by to znamenalo povinné dojíždění do těch jednotlivých provozoven, což skutečně není nutné, protože proškolená administrativa, proškolený personál ty činnosti bezchybně zvládá,“ uvedl prezident Asociace insolvenčních správců Daniel Ševčík.
Vyhlášku připravilo ministerstvo spravedlnosti proto, aby zabránilo zřizování fiktivních provozoven některých insolvenčních správců, kteří se tak chtěli dostat k většímu množství insolvenčních řízení. Asociace insolvenčních správců ovšem v minulosti uvedla, že vyhláška spíše oslabí činnost správců v terénu při zjišťování, zajišťování a správě majetku dlužníků. Pod návrh pro zrušení sporné části se podepsalo 21 senátorů.
Podle ÚS není možné vyloučit, že někteří insolvenční správci skutečně zřizovali fiktivní provozovny. Právní úprava ale postihla všechny bez jakéhokoliv rozlišení, včetně těch poctivých, jejichž provozovny řádně fungovaly.
