Nymburk – Po tom, co se stalo v červnu, je na Nymbursku velmi často slyšet sousloví „protipovodňová opatření“. Obce, které leží u řeky Mrliny, nebyly připraveny na její rozlití, ačkoli po potřebných úpravách už léta volají. Teď chtějí starostové pohnout alespoň se stavbou prvního z plánovaných poldrů, které by měly obce před dalšími povodněmi ochránit.
Ochrana před povodní u Mrliny není. Vznikne do dalších záplav?
Povodeň, která počátkem června postihla Křinec nebo Vestec na Nymbursku, byla největší, jakou místní pamatují. Voda vytekla z Mrliny, současně se přivalila i z polí a luk, navíc povolily některé rybníky. „Je to povodeň, o které můžeme říct, že je někde na úrovni stoleté nebo větší vody,“ podotkl ředitel královéhradeckého závodu Povodí Labe Pavel Řehák.
Středočeské obce na velkou vodu nebyly připraveny, přestože o to stály. Podle starostů by pomohl poldr – suchá nádrž, která se při povodni naplní a ochrání své okolí. Vzniknout měla na 140 hektarech na místě někdejšího rybníka Nepokoj, plány počítají s pětimetrovou hrází. Dosud se však neuskutečnily. „Od roku 2003, kdy nás taková podobná povodeň také zasáhla, tak od té doby se o poldru Nepokoj mluví – ale bohužel jen mluví,“ podotkl křinecký starosta Milan Moc.
Stavba poldru bude stát 45 milionů, vodohospodáři budou muset vykoupit pozemky od 80 vlastníků. „Je nutno jednat s vlastníky. To je proces, který se nedá stanovit, který se může táhnout i několik let,“ upozornil Pavel Řehák. Dodal, že by se ochrana obcí u Mrliny mohla dostat do další etapy protipovodňových opatření.
Starostové a obyvatelé ohrožených obcí teď doufají, že se vše podaří co nejdříve a před příští velkou povodní už je nebudou „chránit“ jen plané sliby. Místní přitom vědí, že je zdaleka nemusí ohrozit pouze historické povodně, které teď přišly po deseti letech, ale i mnohem menší lokální záplavy. „Dokud tam ten poldr nebude, tak se musíme bát každého většího deště, co to tady s námi provede,“ uzavřel vestecký starosta Jaroslav Janata.