Lens - O třicet tisíc metrů čtverečních je prostornější světoznámá galerie Louvre. Nové výstavní prostory byste ale marně hledali v Paříži, galerie otevírá pobočku v Lens, zhruba hodinu rychlovlakem vzdáleném industriálním městě. Do budovy navržené Pritzkerovou cenou oceněnými architekty budou převezena z pařížského Louvru i díla.
Lens byl jako ideální místo pro „pobočku“ Louvre vybrán ze šesti lokací - svou roli hrála dobrá dostupnost nejen z Paříže, ale také z Belgie a Anglie. Navíc Lens splňoval záměr, aby galerie vznikla v regionu, který potřebuje „léčbu architekturou“ pozvednout kulturně i ekonomicky - a to po opouštění od těžkého průmyslu jedna z nejchudších oblastí ve Francii je.
Pod návrhem muzea je podepsán architektonický ateliér Sanaa, jehož zakladatelé Kazujo
Sedžimová a Rjue Nišizawa získali v roce 2010 prestižní Pritzkerovu cenu, nazývanou také Nobelovou cenou za architekturu. „Ateliér je hodně ceněný za to, že dokáže mimořádně vstoupit do kontextu místa, dokáže na něj reagovat a spojit s ním i účel. Tzn. že nekončí u gesta, designu, spíš jde o to, jak stavba vytváří jednotu,“ uvedl k ateliéru architekt Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK.
„Z přiděleného pozemku vytvořili parky s budovami, které v něm plují jako bárky na vodě, jak je někdy popisováno. Je to exteriér v interiéru,“ popisuje Biegel pobočku Louvru, která není podobná známému prosklenému jehlanu v Paříži. „Novým zážitkem jsou i vystavená umělecká díla, která jsou najednou postavena do jiného kontextu. Je to takové umění reloaded.“
Louvre-Lens se skládá ze dvou hlavních galerií - v jedné budou pořádány dočasné expozice, první z nich přibližuje renesanční umění. Druhá galerie je jádrem muzea a je věnována zhruba 200 zapůjčených uměleckých předmětů z Louvru. Pařížská galerie své pobočce zapůjčila několik významných děl. Například obraz Panna Maria s dítětem a sv. Annou od Leonarda da Vinciho, který po dvou stech letech vůbec poprvé opustí Paříž, anebo obraz Eugena Delacroixe Svoboda vede lid na barikády.
Z propojení historických děl a moderní architektury bychom si v Česku, kde ve vztahu k architektuře přetrvává obava nebo lhostejnost, podle Biegela měli vzít příklad. Louvre přitom není první institucí výtvarného umění, která si zřídila pobočku - svou má Guggenheimovo muzeum anebo Centre Pompidou.
K úspěchu projektu je ale třeba více než jen nápad, upozorňuje Biegel: „Podobné věci se daří v prostředí, které se kultivuje dlouho, které se neupne jen jedním směrem, na jedno gesto. V Lens stavba nevznikla jako něco, co se teď otevře a pak tam bude chvíli přežívat a ukáže se, jestli to byl dobrý projekt. Mají to vymyšleno tak, aby to skutečně fungovalo. V tomto směru jsou holt dál než my.“
