Pražské jaro přilákalo slavíka z Günzburgu. Zpívá oslnivá Diana Damrauová

2 minuty
V Praze zpívá oslnivá Diana Damrauová
Zdroj: ČT24

Jedna z nejzářivějších operních hvězd současnosti Diana Damrauová v úterý večer vystoupí na festivalu Pražské jaro. Představí tvorbu méně známého skladatele Giacoma Meyerbeera. Pěvkyně zazpívá spolu se svým mužem, francouzským basbarytonistou Nicolasem Testé.

Koncert je součástí evropského turné Belcanto Drammatico, na kterém manželé prezentují výběr árií ze slavných operních titulů 19. století i nové album Grand Opera s tvorbou skladatele Meyerbeera. „Nahrávka Grand Opera je mým splněným snem, do tvorby skladatele Meyerbeera jsem se opravdu zamilovala,“ uvedla Damrauová.

Spolu se svým mužem, který bývá oceňován za interpretaci francouzské hudby, zapějí za doprovodu PKF - Prague Philharmonia árie z Hugenotů od Meyerbeera, Dona Carlose od Giuseppe Verdiho či Manon od Julese Masseneta. Pod taktovkou šéfdirigenta PKF Emmanuela Villauma zazní také díla Richarda Wagnera, Amilcara Ponchielliho a Vincenza Belliniho.

„Není možné poslouchat celý večer jen Meyerbeera, proto jsme se rozhodli zařadit i díla dalších autorů,“ sdělil Villaume. „Je možné nahrát CD s jeho tvorbou, ale postavit na ni celý koncert, to je něco jiného,“ dodal. Podle Testého je nejblíže tvorbě Meyerbeera dílo Verdiho. „Meyerbeer toho pro mě jako pro basbarytonistu moc nenapsal, proto jsme rád, že jako proklad zazní třeba Wagner,“ podotkl zpěvák.

Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer, byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii. Svá díla psal v italštině, němčině a francouzštině.

„Z jeho tvorby mám pocit, jako by ji také psali tři skladatelé. Dokázal se přizpůsobit prostředí, ve kterém žil. Nebylo to, jako když Němec napíše italskou operu. Osobně má nejraději jeho jedinečné francouzské skladby s krásnými melodiemi,“ prohlásila Damrauová.

Slavík z Günzburgu

„Zpěvačka Diana Damrauová je známá svým neuvěřitelně širokým repertoárem, které zahrnují role pro koloraturní i lyrický soprán. Vedle toho se tato všestranná umělkyně nevyhýbá ani soudobé hudbě,“ uvedl mluvčí Pražského jara Pavel Trojan.

Hudební kritici přezdívají Damrauovou slavíkem z Günzburgu podle jejího bavorského rodiště a díky jasnému sopránu. Mezinárodní kariéra půvabné blondýny odstartovala na přelomu tisíciletí, v roce 2000 poprvé zazpívala roli Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně ve Vídni a o dva roky později v londýnské Královské opeře Covent Garden.

Pozornost vzbudila také v roce 2004 při znovuotevření milánské La Scaly. Roku 2005 účinkovala v soudobé opeře 1984 podle známého Orwellova románu, kde ve dvojroli předvedla i gymnastický provaz. Tentýž rok se poprvé představila v newyorské Metropolitní opeře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
před 13 hhodinami

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 19 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025
Načítání...