Praha - Někdejší Západní Berlín byl na počátku 80. let vyhlášený svou uměleckou komunitou, z níž vzešlo mnoho skupin. Doba zmatku, politického neklidu a revolty dala vzniknout i kapele Einstürzende Neubauten, někdejším punkerům, kteří se časem stali industriálními klasiky a takřka německým „rodinným stříbrem“. V Česku se staří známí opět představí ve čtvrtek a v pátek, kdy v Praze oslaví 30 let existence. První den budou mít na programu obvyklý koncert, druhý večer se odehraje speciální vystoupení zahrnující filmové projekce, kapela v kratším bloku představí nové skladby a její členové vystoupí také sólově.
Jejich tvorba není na první poslech zrovna jednoduchá, ale Einstürzende Neubauten dokazují, že i z různých hluků či rámusu kovového odpadu se dá vytvořit emocionálně silná a zvukově neobvyklá hudba. Snad i vlivem středního věku členů se tenhle kvintet stal přístupným také širšímu okruhu posluchačů. Kapela ale neztrácí nic ze své energičnosti. Její vystoupení bývají pastvou pro uši i pro oči - díky dramatickému nadání impresária Blixy Bargelda (51).
Mladí anarchističtí rebelové začínali v roce 1979 hraním na ulici, v tvrdé opozici vůči popu i rocku. Za nástroje jim sloužila rozbitá auta i všechno, co bylo kolem. Prostory pod dálnicí fungovaly jako zkušebna. Když přišla nahrávací smlouva, povědomí o Einstürzende Neubauten se začalo šířit. V 90. letech band prý podle skalních fanoušků „zlidověl“, ale typické nástroje - brusky, plechy, trubky, kanystry, pružiny či kompresory vzduchu - jsou na pódiu přítomny i dnes.
Prvním albem byl syrový Kollaps z roku 1981. Poté následovaly slavné Halber Mensch nebo Haus der Lüge, které ovlivnily řadu rockerů na obou stranách Atlantiku. Na deskách z posledních let (Tabula Rasa, Ende Neu, Silence Is Sexy a Perpetuum Mobile) jsou už písně klidnější, ovlivněné šansonem a brechtovsko-weillovskou tradicí 20. až 30. let minulého století. Bargeldovy texty jsou také plastičtější, plné obrazů a citací z astronomie, architektury nebo medicíny.
Formace, která „nikoho nenásleduje a málokomu se podobá“, několikrát obměnila své personální složení. Od počátků ale „hlavním architektem“ seskupení zůstává berlínský rodák Bargeld (vlastním jménem Christian Emmerich), zpěvák s hypnotickým hlasem a do března 2003 také nepřeslechnutelný „hlukový“ kytarista The Bad Seeds. Jeho dlouholetým chlebodárcem v tomto vedlejším pracovním poměru nebyl nikdo jiný než slavný Australan Nick Cave.
V tuzemsku mají Einstürzende Neubauten věrnou základnu příznivců. Od roku 1991 zde koncertují poměrně často, naposledy tu hráli v roce 2008, kdy uvedli desku Alles Wieder Offen. První pokus o seznámení se s tvorbou „geniálních diletantů“ ze Západu se ale uskutečnil už za totality, v roce 1987. Kapela měla vystoupit v Plzni - Lochotíně. Poté, co jí to ale policie neumožnila, strhla se rvačka a brzy už všichni povinně seděli v autobuse směr Rozvadov.
