Plzeň - Obsáhlé dílo jednoho z nejvýraznějších mistrů moderní architektury Adolfa Loose vzniklé v období od roku 1890 do roku 1933 v českých zemích představuje nová výstava v plzeňských Masných krámech. Součástí expozice jsou reprodukce vzácných archivních dokumentů, snímky Loosových staveb, unikátní fotografie interiérů, ale například i několik modelů objektů, mimo jiné slavné pražské Müllerovy vily. Expozice, jež je od počátku koncipována jako putovní, se do Plzně dostává z Londýna, kde vzbudila velký ohlas. Vůbec poprvé byla představena roku 2008 v Praze.
Masné krámy nabídnou Adolfa Loose
„Adolfu Loosovi chceme věnovat dvě výstavy, protože právě Plzeň patří mezi města, která se pyšní největším počtem interiérových realizací od tohoto autora. První se týká jeho díla v českých zemích obecně a bude v Masných krámech až do 8. ledna, druhou zahájíme 8. listopadu a zaměří se na zkoumání Loosových vazeb k Plzni,“ upřesnil Roman Musil, ředitel Západočeské galerie.
Výstava v Masných krámech, kterou galerie pořádá ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy, představuje chronologicky Loosovy projekty a návrhy. Součástí jsou i ty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů nebo architektů. „Zastoupeny jsou rovněž projekty, u nichž je Loosovo autorství nepotvrzené,“ uvedla autorka výstavy Maria Szadkowska.
Návštěvníci se dozvědí o realizovaných, ale i o nerealizovaných projektech Loose, jenž patří mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka L. Wrighta, Le Corbusiera a Miese van der Rohe. „Expozici doplňuje i několik kusů nábytku z vybavení rodinného domu Jana Brummela v Plzni. Z modelů je kromě Müllerovy vily představena i vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna a vila Konstandt v Olomouci,“ doplnila kurátorka Petra Kočová.
Shromažďování informací pro výstavu, jež byla poprvé uvedena před třemi lety v Praze, začalo už v roce 2002. Tým odborníků navštívil téměř všechny Loosovy realizace v ČR. „Přitom se ukázalo, že stupeň jejich poničení je značný, minimálně pět bylo zničeno. V Plzni zcela zmizely interiéry, o jejichž dochování a stavu ještě v 70. letech 20. století svědčí inventární karty a fotodokumentace zpracovaná v letech 1967-1968,“ uvedla Szadkowska.
V Plzni Loos vytvořil asi deset bytových interiérů
Asi deset bytových interiérů vytvořil Loos v Plzni na konci prvního a poté na konci třetího desetiletí 20. století. Šest z nich je v různém rozsahu zachováno dosud. Neexistují už ale interiéry bytu Viléma Hirsche v Plachého ulici, ordinace zubního lékaře Samuela Teichnera na náměstí Republiky, bytu Josefa Eisnera v Šafaříkových sadech ani Huga Naschauera v Husově ulici. „V Karlových Varech byl zcela odstraněn interiér jídelny a vstupní haly hotelu Esplanade. Z pozoruhodné a zcela unikátní kolonie dělnických domků v Náchodě-Babí zůstal v poměrně akceptovatelné stavu pouze poslední domek,“ dodala autorka výstavy.
Podle Musila je Loos aktuálním tématem i z pohledu Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015. Město jedná s krajem o možném zrekonstruování některých dochovaných Loosových interiérů, což by umožnilo jejich zpřístupnění veřejnosti.
Adolf Loos (1870–1933) byl jedním z nejvýraznějších mistrů moderní architektury. Na přelomu století svou kritikou současné kultury „literárně“ zboural zastaralé stavby historismu. Jeho životní styl, svobodný a přijímající podněty z celého světa, neustále překvapoval svými názory bigotní vídeňskou společnost té doby.