Festival Jeden svět rád boří předsudky. Jeden takový o starých a unavených lidech se hroutí v dokumentu Život začíná po stovce. Švédská babička Dagny narozená v roce 1912 píše blog a popíjí šampaňské na párty. Kromě předsudků padají i hranice vnímání, interaktivní sekce uvede třeba film Já, zvíře, který vidí svět očima prasete na jatkách. Celkem 121 snímků ze sedmi desítek zemí představí festival dokumentů o lidských právech Jeden svět. V pondělí ho zahájí film Dobrý pošťák.
Dobrý pošťák chce za sousedy uprchlíky. Začíná festival Jeden svět
Hlavním tématem 19. ročníku přehlídky Jeden svět je Umění spolupráce. Debaty k projekcím lze tradičně sledovat na webu České televize. Během slavnostního zahájení festivalu bude udělena cena Homo Homini za prosazování lidských práv. Ocenění za loňský rok získá ruská nevládní organizace Výbor na obranu proti mučení.
Dobrý pošťák starostou
Festival zahájí v pondělí večer v kinech Lucerna a Světozor film Dobrý pošťák. Vypráví o vymírající vesnici na bulharsko-tureckém pomezí, kolem níž procházejí uprchlíci. Zatímco část obyvatel se jich bojí, jiní v nich vidí naději pro znovuzrození své vsi. Zaplnit opuštěné domy syrskými běženci a získat nové sousedy by si přál i jeden z kandidátů na starostu, pošťák Ivan. Snímek je spolu s dalšími 11 dokumenty v hlavní festivalové soutěži.
GALERIE
Jeden svět
„Určitě bych diváky a divačky pozvala na film Plastová Čína, jeden z nejlepších snímků, které letos uvádíme. Je o vesnici, kde se recyklují plasty, které pocházejí z Evropy,“ popisuje další dokument z hlavní soutěže ředitelka festivalu Hana Kulhánková. Obrovské hory odpadků se pro dospělé stávají zdrojem ubohých příjmů, pro děti pak místem jejich her.
Program festivalu naznačují názvy tematických kategorií: Máte právo vědět, Sen o Evropě, Takzvaná civilizace, Rodinné štěstí, Moc médií, Cesty ke svobodě, Tváře města nebo Jeden svět dětem. Mezinárodní soutěž na přehlídce doplní také Česká soutěž, která promítne třeba dokument Normální autistický film, vítěze ceny Český lev.
Jeden svět interaktivně umožní vstoupit do virtuální reality
Sekce Jeden svět interaktivně umožní divákům vstoupit do virtuální reality. Filmy, které přejímají prvky jednoduchých videoher, mohou simulovat různé stavy, například pocit slepoty nebo agorafobii. Interaktivní dokument Já zvíře nahlédne do stísněného prostoru, ve kterém se nacházejí prasata na jatkách. Emocionální zážitek poukazuje na etickou problematiku konzumace masa z velkochovů.
Festival zve do kinosálů také diváky s různými handicapy, kterých v Česku žije více než milion. Akce Jeden svět pro všechny ve spolupráci s odbornými organizacemi otevírá část programu divákům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým nebo publiku s mentálním postižením či omezením hybnosti. „Vycházíme ze širokého pojetí lidských práv, jak jsou uvedena ve Všeobecné deklaraci. Podle té má každý právo svobodně se účastnit kulturního života své komunity,“ uvedla Hana Kulhánková.
Dokumenty se budou promítat v Praze v sedmi kinech a také v Městské knihovně. Řady projekcí se zúčastní tvůrci nebo hlavní hrdinové. Dorazí přes 120 zahraničních hostů. Doprovodný program nabídne divácké centrum v Galerii Lucerna. Pražská část potrvá do 15. března, poté se festival přesune do dalších 32 měst v Česku a také do Bruselu.
Ruský Výbor proti mučení sám čelí výhrůžkám a útokům
Během zahájení festivalu bude předána cena Homo Homini, kterou za prosazování lidských práv uděluje společnost Člověk v tísni. Letos cenu obdrží ruská nevládní organizace Výbor proti mučení. Pomáhá lidem, kteří se stali oběťmi policejní šikany, mučení a svévole nejen ruských úřadů. Ocenění převezme zakladatel a současný ředitel organizace Igor Kaljapin.
Výbor proti mučení vykonává nesmírně složitou práci ve velmi těžkých podmínkách. Dokumentují případy mučení a obětem aktivně pomáhají, i když při tom riskují vlastní bezpečí.
Organizace se podílí na vyšetřování případů mučení a poskytuje obětem právní pomoc. „Dosáhla například zrušení 793 nezákonných rozhodnutí, odsouzení 127 pachatelů a vysoudila 51 milionů rublů na kompenzace obětem,“ uvedl Člověk v tísni. Její členové jsou často sami vystaveni nebezpečí. Loni čečenskou pobočku Výboru několikrát napadli maskovaní ozbrojenci. Při útoku údajně za mlčenlivého přihlížení policie zničili kancelář, vyrabovali byty zaměstnanců a poničili zaparkovaná auta.
Igor Kaljapin
Útokům se nevyhnul ani ředitel Kaljapin. Do boje za lidská práva se pustil poté, co se sám stal obětí policejního násilí. „V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením. Potřebujeme jen dvě věci: aby se mučení stalo nepřijatelným pro ruskou společnost a aby vyšetřování porušování lidských práv bylo efektivní,“ řekl Kaljapin.
Člověk v tísni uděluje cenu Homo Homini od roku 1994 osobnostem nebo skupinám, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv a demokracie. Ocenění získali například ázerbájdžánský právník Intigam Alijev, kyrgyzský obránce nespravedlivě stíhaných Azimžan Askarov nebo čínský disident Liou Siao-po, který později dostal Nobelovu cenu za mír. Loni Člověk v tísni cenu udělil 11 kubánským disidentům za jejich neohroženost a morální důslednost. Přes nátlak kubánského režimu se totiž rozhodli neemigrovat a bojovat dál za svobodu ve své vlasti.