Centrum Bohuslava Martinů v Poličce získalo ze Spojených států více než sto dopisů, které si skladatel vyměnil s Frankem Rybkou. Varhaník a violoncellista mu jako nejbližší přítel pomáhal během amerických začátků ve čtyřicátých letech. Listy předal českému velvyslanci ve Washingtonu Rybkův syn. Ten o Martinů napsal také knihu, v níž vyslovil názor, že Martinů byl možná autista.
Byl Martinů autista? Dopisy jeho americkému příteli to údajně naznačují
104 dopisů nabízí pohled do složité duše českého komponisty. Martinů si je sice vyměňoval s Frankem Rybkou, se skladatelem – Bohoušem, jak mu říká – se ale znal i Rybkův syn Jim. Když Martinů odešel na začátku čtyřicátých let do Ameriky, byl malý chlapec.
V kontaktu zůstal Martinů s Rybkovými i po svém odjezdu z USA v roce 1953. V korespondenci rozebíral i politiku. „Když například Češi dovolili Sovětům, aby jejich tanky přejely přes Československo do Maďarska a potlačily tamní volání po svobodě, hned ho to naštvalo,“ uvedl příklad Jim Rybka.
Byl Martinů autista?
O Martinů napsal Jim Rybka, povoláním lékař, také knihu. V publikaci založené na dopisech se mimo jiné zabývá chováním Martinů, které podle něj vykazovalo autistické rysy. Rád by, aby čeští badatelé hledali mezi řádky i tento rozměr jeho osobnosti. „Martinů vypadá nešťastně, ale není, se všemi si to užíval. Všichni mají na tváři úsměv – kromě Martinů. To je, myslím, jeden ze znaků Aspergerova syndromu,“ dokazuje svou domněnku na jedné z fotografií z rodinného archivu.
Zlomek dopisů se ze Spojených států dostal do Československa už v sedmdesátých letech, nyní si je ale budou moci zájemci přečíst všechny. Muzeum v Poličce je chce jednak analyzovat samo, zároveň je ale nabídne k prostudování dalším badatelům.
„Je to naprosto mimořádný dar,“ upozorňuje ředitelka centra Pavla Juklová. Aby se korespondence Martinů jednou dostala do sbírek muzea v Poličce, si nepřála jen ona. Kdysi o tom snil i další skladatelův přítel – klavírista Rudolf Firkušný.