Ministři financí zemí platících eurem by se měli velmi brzy opět sejít kvůli situaci v Řecku, které se s mezinárodními věřiteli stále nemůže shodnout na podmínkách finanční pomoci. Uvedl to předseda Evropské rady Donald Tusk, který o situaci dopoledne telefonicky hovořil s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem. Ten usiloval o uspořádání mimořádného summitu eurozóny, tedy zemí EU platících eurem, a to poté, co byla nejbližší schůzka takzvané euroskupiny (ministrů financí eurozóny) kvůli přetrvávajícím sporům zejména s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) odložena.
„Je třeba se vyhnout situaci obnovené nejistoty pro Řecko,“ zdůraznil šéf unijních summitů. Podle řeckých médií se Tsipras chce podle všeho pokusit překonat ekonomické spory politickou cestou, a to tím, že chce požádat o uspořádání mimořádného summitu eurozóny.
Tusk to svým prohlášením, které učinil na okraj společného vystoupení s albánským prezidentem Bujarem Nishanim, nepřímo odmítl. „Potřebujeme konkrétní datum pro nové jednání euroskupiny v blízké budoucnosti. A nemluvím o týdnech, ale o dnech,“ prohlásil.
Myšlenku summitu odmítl také německý ministr financí Wolfgang Schäuble. „Odpověď zní ne,“ reagoval podle německého webu Der Tagesspiegel na dotaz, zda nevidí v tuto chvíli potřebu svolat mimořádný summit EU kvůli Řecku.
Místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová před novináři poznamenala, že podle komise existují podmínky k brzkému nalezení dohody na úrovni ministrů financí. „… zbývá jen několik kroků. A jsme si jisti, že se dají dokončit velmi rychle,“ připomněla názor svého kolegy, eurokomisaře pro hospodářské otázky, daně a cla Pierra Moscoviciho.
Atény se zatím s věřiteli stále nedohodly
Atény se s věřiteli stále nedokázaly shodnout na klíčové prověrce loni v létě domluveného třetího záchranného programu. Výměnou za další uvolnění pomoci ve výši 5,4 miliardy eur (146 miliard korun), případně až sedmi miliard, věřitelé v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) požadují od Atén finanční škrty ve výši 3,6 miliardy eur (přes 97 miliard korun). Peníze Řekové potřebují na splátku dluhů vůči MMF a Evropské centrální bance.
O věci minulý pátek euroskupina už jednala, tehdy její šéf Jeroen Dijsselbloem hovořil o jejím možném dalším svolání tento čtvrtek. V pátek přitom uváděl, že dohoda je velmi blízko. Věřitelé ale zároveň po Aténách chtěli také přijetí - nyní - určitých dodatečných úsporných kroků, které by byly spouštěny jen v případě nepříznivého vývoje řeckého hospodářství.
Řecko se chce zavázat pouze k tomu, že jeho ministr financí přijme úsporná opatření, až při nesplnění cílů. Navíc by se neměla dotýkat například vyplácení penzí a mezd státním zaměstnancům. MMF se však drží raději méně optimistických výhledů řeckého hospodářství a hlavně nepovažuje nabízené záruky za spolehlivé v tak nestabilním řeckém politickém prostředí.
