Washington - V případě, že Evropská unie nezavede přísné sankce za porušení rozpočtových pravidel pro země eurozóny, prorokuje jí bývalý český předseda vlády Mirek Topolánek rychlou erozi. Přestože se ministři financí zemí unie na začátku tohoto týdne na zpřísnění sankcí dohodli, podoba přijatého opatření vesměs vyvolává rozpaky. Kritika se snáší na to, že postihy nejsou automatické a dávají členským zemím prostor k manévrování.
Topolánek: Mírné sankce zrychlí erozi unie
Mirek Topolánek
„Pokud Evropská unie nezačne plnit vlastní pravidla hry, nezpřísní fakticky a nezrealizuje sankce za černé pasažérství v tom systému, tak ta eroze bude daleko rychlejší, než to probíhá v této chvíli. Mám o ten projekt poměrně značné obavy, protože Němci dlouhodobě nebudou schopni podle mě plnit roli dojné krávy a jakési finanční záložny Evropské unie.“
Expremiér se k sankcím vyjádřil ve Washingtonu, kde se nyní účastní konference o energetice a zároveň se zde představuje jako kandidát na výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA).
Přísnější sankce měly zabránit zavedené praxi, kdy členské země Evropské unie porušovaly dohodnutá pravidla paktu rozpočtové stability, ovšem nebyly za to postiženy. Finanční krize ale ukázala, že vysoké schodky státních rozpočtů některých členských zemí eurozóny ohrožují nejen stabilitu, ale i samotnou podstatu společné evropské měny.
Přísnější sankce nakonec nejsou vůbec přísné
Z toho důvodu Evropská komise navrhla automatické sankce za porušování unijních pravidel o maximální možné výši schodku. Ministři financí EU by je mohli zvrátit jen za poměrně přísných podmínek. Místo toho ale budou šéfové státních pokladen kvalifikovanou většinou rozhodovat, zda jednotlivá země pravidla porušila, a pokud ano, tak bude mít pět měsíců na nápravu. V případě, že se rozpočtovému hříšníkovi nepodaří přijmout nápravná opatření, budou ministři znovu hlasovat o porušení pravidel. Pokud opět dospějí ke stejnému názoru, přijde na řadu možné uvalení sankcí vedené rukou Evropské komise.
Ovšem nově schválený systém se příliš neliší od současné praxe, která se během posledních let ukázala jako nefunkční. Nová pravidla navíc proti původním úvahám prakticky znemožňují pokutovat zemi, jejíž celkové zadlužení by bylo vysoko nad přípustnou hranicí 60 procent hrubého domácího produktu, ale roční rozpočtový schodek by se pohyboval do stanovených tří procent hrubého domácího produktu.
V Evropě tak pravidla, na nichž se v pondělí dohodli ministři financí EU, budí stále větší rozpaky. Kritizovala je již Evropská centrální banka, nelíbí se ani Evropské komisi. Navíc dohoda ministrů financí ztratila podporu i některých vlád, například Finska a Irska, a to ještě před unijním summitem, který se uskuteční příští týden v Bruselu a na němž ji budou posuzovat premiéři a prezidenti zemí unie.