Bratislava – Slováci budou muset sáhnout po dluhové brzdě, podle webu hnonline.sk jejich dluh na HDP dosáhl hranice 52,1 procenta. Tyto mechanismy snižování dluhu se u našeho východního souseda aktivují, pokud závazky země přesáhnou 50 procent HDP. Spuštění záchranného mechanismu si Slováci odsouhlasili loni v rámci zákona o rozpočtové odpovědnosti. Dluhovou brzdu se chystá v rámci finanční ústavy zavést i Česko. Úsporná opatření by měla začít fungovat od stejné hranice.
Podle zprávy evropského statistického úřadu Eurostat o vývoji rozpočtových deficitů a státních dluhů v zemích Evropské unie loni překročil slovenský dluh 50 procent hrubého domácího produktu (HDP) a dostal se na nový rekord 52,1 procenta.
Slovenský státní dluh
Loni se dluh zvýšil o téměř devět procentních bodů a překonal dosavadní maximum 50,3 procenta z roku 2000. V roce 2008 přitom klesl na 27,9 procenta.
Překročení přípustné hranice dluhu znamená práci především pro slovenského ministra financí Petera Kažimíra, který nyní musí vysvětlovat, jak ke dluhu došlo. Navrhnout musí rovněž opatření, které podnikne, aby bylo zadlužení opět pod plnou kontrolou. Člen Rady pro rozpočtovou odpovědnost Ľudovít Ódor předpokládá, že Kažimír s tím přijde do parlamentu během několika týdnů.
Hranice dluhu 52,1 procenta k HDP však podle některých není konečná. Podle Ódora skončí dluh na konci roku těsně pod 55 procenty. Překoná tak hranici 53 procent, která přinutí vládu k přijetí souboru opatření ke snížení dluhu. Jakmile dluh překročí 55 procent HDP, přichází na řadu tříprocentní vázání výdajů a rozpočtová omezení pro obce a kraje.
Nejvyšší dluh má Řecko (156,9 procenta HDP), nad 100 procenty je ještě Itálie, Portugalsko a Irsko a nad hranicí 60 procent má dluh celkem 14 zemí. Na opačném konci žebříčku je Estonsko s dluhem 10,1 procenta. Český dluh loni vzrostl o téměř pět procentních bodů na 45,8 procenta HDP.
Česko počítalo s hranicí 45 procent, dohoda s opozicí ji posune pravděpodobně na 50
Kromě snížení platů politiků počítal původní návrh finanční ústavy i se zmrazením platů státních zaměstnanců a zmrazením výdajů do zdravotnictví. A to už při dosažení veřejného dluhu ve výši 45 procent HDP. Nakonec se tato hranice pro povinné škrty zvýší na přání opozice minimálně na hranici 50 procent HDP.
Politici tak budou moci český stát zadlužit o 200 miliard víc, než by jim dovoloval původní návrh finanční ústavy. Což je pro představu částka, která třeba hlavnímu městu vystačí na čtyři a půl roku. Mezitím ale zadlužení státu rychle roste. Zatímco ještě v roce 2002 připadal na každého Čecha veřejný dluh 39 tisíc, dnes už je to 168 tisíc korun.
V roce 2016 by měly výdaje státního rozpočtu a státních fondů ČR činit 1,158 bilionu korun. Pro příští rok jsou naplánovány vládní výdaje 1,122 bilionu korun a pro rok 2015 zhruba 1,146 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2014 až 2016, které představilo ministerstvo financí. Miroslav Kalousek počítá v následujících třech letech s deficitem veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod EU požadovanou tříprocentní hranicí.
