Senátoři vrací poslancům zákony o fúzi zdravotních pojišťoven či o mýtném

Praha - Návrh zákona rozšiřující mýtné i na auta nad 3,5 tuny se vrací ze Senátu s pozměňovacím návrhem zpět do sněmovny. Senátoři z něj chtějí vyřadit ustanovení týkající se vysokorychlostního vážení kamionů a elektronických vinět. Viněty mají nahradit současné dálniční známky. Poslanci se budou znovu zabývat rovněž novelou, která zpřísňuje podmínky slučování zdravotních pojišťoven. Zákonodárci se shodli, že nechtějí změnou zákona bránit fúzím, ale účinněji je kontrolovat a posílit roli státu v kontrole pojišťoven. Platný zákon umožňuje, aby pojišťovna a zdravotnické zařízení byly majetkově propojeny. Novela to má změnit.

V zákoně o mýtném jsou více než samotné mýtné kontroverznější ty záležitosti, o které návrh zákona rozšířili poslanci. Třeba elektronické viněty, které mají od roku 2011 nahradit u osobních aut klasické dálniční známky. Ústavněprávní výbor senátu se bojí možného zneužití osobních dat. „Jde vysledovat souvislost mezi tím, kdo ho vlastní, mezi jeho registrační značkou a čipem a pak je možno sledovat toho člověka po celé republice,“ říká například senátorka Soňa Paukrtová.
 

Další problém představuje kontrolní vážení kamionů. Jde o novou technologii, která nicméně vzbuzuje nemalé pochyby. „Je to stejný podvůdek, jako byl s radary, kdy soukromé firmy měří radarem, přestupky pošlou obci a obec jim vrátí polovinu pokuty,“ tvrdí Jaroslav Kubera (ODS).

Generální tajemník ČESMAD Bohemia Martin Špryňar pro ČT24 o problému přetížených vozidel:

„Dovolím si tvrdit, že devadesát procent přetížených vozidel je u staveb nových silnic, takže si při stavbě nových silnic ničíme ty staré.“


Senátoři naopak nenamítali nic proti novele zákona o správě daní a poplatků. V případě souhlasného stanoviska prezidenta si tak malí a střední podnikatelé s nejvýše třemi služebními vozy nebudou muset v budoucnu vést knihu jízd. Místo toho si budou moci odečítat za každé auto 5 000 korun měsíčně.

Vrací se i novela o slučování zdravotních pojišťoven 

Senátoři se přiklonili ke znění, které navrhl exministr zdravotnictví, senátor Tomáš Julínek (ODS), a v úterý je schválil senátní zdravotní výbor. Odmítli tak sněmovní novelu, kterou vypracoval poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Zákon má podle Julínka zakázat lákání nových pojištěnců na neoprávněné výhody a zabránit, aby k tomu byly zneužívány fondy prevence.

Hovorka a Julínek se shodli, že fúze nejsou samy o sobě špatné, naopak mohou být receptem na krizi. V názoru na to, jak do budoucna zabránit účelovým fúzím, které by mohly ohrozit pojištěnce, se ale oba politici rozcházejí. Julínek do návrhu přidal některé části svých reformních zdravotnických zákonů, které se mu nepodařilo prosadit v době, kdy vedl ministerstvo zdravotnictví.

Text schválený v červnu sněmovnou počítá s tím, že fúze bude možná jen v případě, že některá z pojišťoven do roku od založení nezíská alespoň 100 tisíc pojištěnců, nebo se ocitne v nucené správě. Platný zákon stanoví podmínku 50 tisíc pojištěnců. Poslanci se budou zabývat novelou na řádné schůzi v září. Bude poslední před říjnovými předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny.

Senátoři navrhují nižší lhůtu pro převod družstevních bytů do osobního vlastnictví 

Senát také sněmovně s pozměňovacím návrhem vrátil zákon o vlastnictví bytů. Obyvatelé družstevních bytů, kteří v minulosti podle zákona požádali o převod bytu do osobního vlastnictví, by tak měli mít šanci toto právo uplatnit do roku 2020. Sněmovna původně schválila prodloužení této lhůty až do roku 2040. Podle dosavadního zákona měla tato lhůta vypršet již v příštím roce. Poslanci dostanou zpět na stůl rovněž novelu, jež měla umožnit zemědělcům prodávat či převádět na příbuzné půdu, kterou ještě nesplatili státu.

Pro změnu schválení senátorů se dočkala novela zákona o civilním letectví. O zřizování věcných břemen na pozemcích pod letišti, v případě, že tyto pozemky patří někomu jinému, by tak v budoucnu měly rozhodovat soudy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 7 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 19 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.