Berlín - Podle některých německých křesťanských (CDU) a liberálních demokratů (FDP) by mělo Řecko prodat neobydlené ostrovy, aby tak umořilo své ohromné dluhy. Podle serveru welt.de takové prohlášení Řeky rozhněvalo, protože jim to připomnělo německé obsazení země během druhé světové války. Německá kancléřka Angela Merkelová by se prý měla za tato slova omluvit. Příležitost k tomu měla během dnešní schůzky s řeckým premiérem Papandreuem, který dnes zavítal do Německa.
„Bankrotující osoba musí všechno, co má, použít k získání peněz, aby uspokojila své věřitele,“ řekl Josef Schlarmann z CDU. Stejného názoru je také finanční expert FDP Frank Schäffler. „Řecký stát se musí radikálně odpoutat od podílů ve společnostech a prodat také pozemky, jako jsou například neobydlené ostrovy,“ dodal.
Šéf německé Levice Lothar Bisky vyzval kancléřku Merkelovou, aby se za výzvy politiků z CDU a FDP omluvila. „Pánové z CDU a FDP zcela zapomněli, kdo se naposledy pokusil dobýt řecké ostrovy. Takový návrh z Německa vyvolává v lidech v Řecku děsivé vzpomínky,“ kritizoval Bisky.
Merkelová by se měla omluvit
Německá armáda, která Řecko během druhé světové války obsadila, spáchala v zemi řadu masakrů civilního obyvatelstva. Německá kancléřka Angela Merkelová, která se dnes v Berlíně sejde s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem, by podle Biskyho měla schůzku využít k omluvě.
Zároveň se ale hovoří o možné pomoci zadluženému Řecku. „Měli bychom být Řecku nápomocni,“ prohlásila Merkelová před setkáním s Papandreuem. Pomoc ale zřejmě bude jen morální, německý ministr hospodářství Rainer Bruederle totiž vzápětí zdůraznil, že peníze do Řecka Německo nepošle. „Německá vláda nemá v úmyslu vydat jediný cent,“ podotkl.
„Řecko o finanční podporu nepožádalo,“ řekla Merkelová po schůzce novinářům. Upozornila přitom na povzbudivý průběh aukce řeckých dluhopisů, která se konala ve čtvrtek. To je podle Merkelové dobré znamení a lze z toho vyvodit, že Řecko přijetím dodatečných úsporných opatření přesvědčilo finanční trhy, že situaci chce zvládnout samo.
Podle Pavla Hnáta z katedry světové ekonomiky na VŠE by země eurozóny Řecko měly finančně podpořit. „Evropa musí ukázat, že si za projektem eura stojí a že je ochotna do něj investovat i v nevýhodné době,“ prohlásil Hnát. Problém Řecka se podle něj stal již nyní problémem celoevropským. „Německo je nejsilnější evropskou ekonomikou, a proto se od něj čeká nějaký impuls,“ dodal Hnát.
Atény si podle předsedy euroskupiny pomohou samy
Podle předsedy takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker eurozóna Řecku možná ani nebude muset pomáhat, protože dosavadní kroky, které přijala řecká vláda, jsou dost důrazné na to, aby se Atény s problémy vypořádaly samy. Dluhová krize v Řecku je podle něj záležitost, kterou má řešit eurozóna, obracet se s žádostí o pomoc na Mezinárodní měnový fond prý není třeba.
Jinak ale vnímá otázku dluhové krize v Řecku šéf německé centrální banky Axel Weber. Ten v rozhovoru pro časopis Wirtschaftswoche řekl, že problémy Řecka nejsou problémem eurozóny, a Řecko si je tedy musí vyřešit samo. Weber sice rozhovor poskytl už před dvěma týdny, záznam se však objevil až teď.
Řecko se potýká s vážnými fiskálními problémy, které ohrožují stabilitu celé eurozóny. Země na konci loňského roku přiznala, že opakovaně falšovala statistiky a za loňský rok má rozpočtový deficit 12,7 procenta hrubého domácího produktu. To je asi dvakrát tolik, než se předpokládalo, a více než čtyřikrát tolik, než povolují pravidla Evropské unie.
Šetření se Řekům nelíbí
Řecká vláda proto vyhlásila radikální úsporná opatření, která mají státní finance ozdravit. Letos chce schodek státních peněz stlačit na 8,7 procenta HDP. V roce 2012 by pak měl klesnout pod plánovaná 3 procenta. „Tato opatření jsou nezbytná, aby se Řecko dostalo z krize,“ prohlásil premiér Papandreu. Avšak radikální úsporná opatření v zemi vyvolala řadu protestů a stávek.
