Brusel - Eurozóna plánuje, že Řecku nejspíš poskytne další peníze. Země z Balkánského poloostrova potřebuje příští rok sehnat dalších až 30 miliard eur (zhruba 720 miliard korun) na financování státního dluhu, jak píše dnešní vydání deníku Financial Times. Řecku již státy eurozóny s výjimkou Slovenska půjčily 110 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun), tato částka ale nebude stačit na pokrytí řeckých potřeb. Spekulace o nutnosti další finanční injekce a o možném státním bankrotu Řecka v zápětí srazily jeho rating ještě hlouběji do spekulativního pásma.
Řecku unijní miliardy nestačí, eurozóna mu asi zase půjčí
„Myslíme si, že Řecko potřebuje další upravený program,“ prohlásil lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Ten minulý týden vedl tajnou schůzku několika zemí eurozóny, které probíraly právě řeckou situaci. Podle ministryně práce Luky Katseilové bude země potřebovat minimálně 27 miliard eur, které si původně chtěla v roce 2012 obstarat na finančních trzích. Návrat na ně by ale v tuto chvíli byl velmi obtížný.
Financial Times
„Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a eurokomisař Olli Rehn dospěli k názoru, že by restrukturalizace nadělala víc škody než užitku.“
Studio Burza k řecké pomoci (zdroj: ČT24)
Podle německého týdeníku Der Spiegel Řecko dokonce uvažuje o vystoupení z eurozóny a o návratu k národní měně drachmě. Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu dnes nicméně tuto zprávu razantně popřel. „Deník Spiegel šířil falešnou spekulaci. Není pravda, že bychom chtěli z unie vystoupit,“ zdůraznil. Dodal, že schůzka ministrů financí nad řeckou situací byla čistě neformální.
Informace Financial Times však ukazují, že tématem jednání byla nová pomoc pro Řecko. Politici rovněž vyloučili možnost, že by země restrukturalizovala svůj dluh, což by znamenalo, že by nedostála závazkům vůči investorům.
V součanosti není úplně jasné, jakou podobu bude nová pomoc Řecku mít. Jednou z možností je půjčka ze současného záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou EFSF. Ten by mohl zároveň v omezené míře nakupovat řecké dluhopisy. Atény se navíc chystají navrhnout dobrovolné prodloužení splatnosti dluhopisů, která má vypršet příští rok.
Ekonomové ale mají jasno. Řecko se bez odkladu nebo reorganizace splátek neobejde. „Během příštího roku dojde k reorganizaci, respektive neplnění závazků splácení. Politici se tomu budou bránit, ale prodloužení splátkového kalendáře se Řecko nevyhne,“ konstatoval makroekonom Adam Myers.
Evropský tisk vrhá na jednání eurozóny kritiku
Napříč celou Evropskou unií dnes politici eurozóny čelí ostré kritice v tisku. Podle komentátora FT Wolfganga Münchaua je neschopnost utajit schůzku eurozóny z pátku minulého týdne příznačná pro celou dluhovou krizi. Sám již nehodlá věřit žádnému prohlášení unijních politiků, eurozónu podle něj čeká ještě několik let současného zmatku, než nastane situace, kdy si státy budou muset vybrat, zda vstoupí do politické unie, anebo naopak vystoupí z unie jednotné měny.
Naopak německé deníky volají po radikálním řešení řeckých problémů. Holger Steltzner z Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdí, že Evropská unie a Mezinárodní měnový fond ve skutečnosti nemají žádný nástroj, jak na Řecko „zatlačit“, dokud budou vylučovat možnost restrukturalizace dluhu.
Na spekulace o restrukturalizaci dluhu doplatil řecký rating
Agentura S&P
„Z našeho pohledu je zde zvýšené riziko, že Řecko přijme kroky vedoucí k restrukturalizaci svých komerčních dluhů včetně svých dříve vydaných vládních dluhopisů.“
Diskuse, která se v poslední době točí kolem Řecka, si už každopádně vybírá svou daň. Agentura Standard & Poor's dnes opět prudce srazila hodnocení země. Známku dlouhodobých obligací Řecka snížila o dva stupně z BB- na B. Krátkodobý rating pak zadlužené zemi klesl na známku C z dosavadního hodnocení B. Agentura S&P navíc nevyloučila, že by mohla hodnocení Řecka v budoucnu dále zhoršit.