Růst české ekonomiky je poměrně robustní, když je rozložen rovnoměrně mezi domácí a zahraniční poptávku. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který ČNB v pátek zveřejnila. Rada přitom označila podle záznamu jako nejvýznamnější zahraniční nejistotu dalšího ekonomického vývoje případné prodloužení uvolněné měnové politiky v eurozóně.
„Členové bankovní rady se shodovali v tom, že je s parametry případného prodloužení kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky spojena značná nejistota,“ uvádí záznam.
Ohledně vývoje ekonomiky členové rady diskutovali rovněž o poklesu investic. Podle záznamu převažoval mezi členy rady názor, že k rychlému růstu investic nefinančních podniků v roce 2015 přispívaly investice spolufinancované z fondů EU. Jedním z hlavních důvodů současného poklesu investic je tak pouze pozvolný náběh čerpání evropských fondů v úvodu letošního roku a související vliv vysoké srovnávací základny.
„Skutečnost, že mohou být privátní investice podmíněny veřejnými prostředky, byla některými členy bankovní rady označena za nezdravý strukturální faktor naší ekonomiky,“ uvádí dále záznam.
Zápis podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera potvrzuje, že o zavedení záporných sazeb bankovní rada významněji nediskutovala. „V zápise samotném se totiž o negativních sazbách vůbec nehovoří. Vzhledem k rekordní velikosti intervencí ČNB v průběhu září a října je to trochu překvapující. I pokud by si ČNB nepřála záporné sazby zavést, může mít pro ni smysl možnost jejich zavedení zmiňovat, aby odrazovala příliv spekulativních peněz,“ uvedl.
ČNB v nové prognóze z minulého týdne zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,8 procenta. Naopak výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok zhoršila na 2,9 procenta. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s růstem HDP o 2,4 procenta a v roce 2017 o tři procenta. V roce 2018 by podle odhadu ČNB měla ekonomika vzrůst o 2,9 procenta.
„Členové bankovní rady se shodovali v tom, že makroekonomický vývoj za poslední čtvrtletí v zásadě potvrdil naplňování předpokladů minulé prognózy,“ uvádí dále záznam.
Rada zároveň rozhodla ve čtvrtek 3. listopadu, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech. Jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady.
Bankovní rada ČNB také zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Nová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.
