Klaus vetoval zákon zakazující prodej letiště v Ruzyni

Praha - Stát může prodat ruzyňské letiště. Prezident Václav Klaus totiž vetoval zákon, který vládě privatizaci Letiště Praha zakazoval. Podle Klause poslanci při předložení zákona použili nástroj, který je vyhrazen kabinetu. Prezidentovi vadí také to, že zákon působí zpětně proti už jednou započaté privatizaci.

Klaus své veto zdůvodnil tím, že při schvalování zákona zaujaly parlamentní komory zcela rozporné stanovisko. „Senát zákon zamítnul a Poslanecká sněmovna jeho postoj přehlasovala. Já se připojuji k názoru Senátu,“ uvedl Klaus. Samotný majetek ruzyňského letiště není podle Klause v zákoně také dostatečně přesně vymezen. To by mohlo být zdrojem řady obtížně řešitelných sporů, doplnil prezident.

Klaus ve svém zdůvodnění odmítl stanovisko parlamentu, který s odkazem na Listinu práv a svobod označuje letiště Praha-Ruzyně za „majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti.“ To podle prezidenta „nepochybně není a nemůže být pravda, protože tím, že se týká jednoho konkrétního letiště, postrádá zákon prvek obecnosti, což je jeden ze základních atributů právního předpisu“.

Sněmovna schválila zákon nedovolující prodej ruzyňského letiště začátkem letošního prosince, po vetu Senátu se jím zabývala podruhé. Zákon podpořili poslanci ČSSD, KSČM, lidovci a někteří nezařazení a dva občanští demokraté: Alena Páralová a Jan Klas.

Letiště za 100 miliard

Prodej pražského letiště jako celku jedinému strategickému partnerovi schválila bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS) počátkem loňského června. Tehdejší odhady prodejní ceny se pohybovaly kolem stovky miliard korun. Současný premiér Jan Fischer při opakovaném projednávání zákona ve sněmovně prohlásil, že za současné situace není důvod letiště privatizovat.

Sociální demokraté předložili zákon letos v únoru. Jeho hlavním cílem bylo, aby veškerý majetek letiště se všemi nemovitostmi zůstal ve vlastnictví státu. Zdůvodnili to údajně nestandardní přípravou privatizace bývalou Topolánkovou vládou. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka přitom uvedl, že Letiště Praha je klíčovou součástí infrastruktury státu, a mělo by proto zůstat v jeho vlastnictví.

Sociální demokraté poukazovali také na bezpečnostní rizika spojená s tím, že by letiště vlastnil soukromý subjekt. Mohl by prý například získávat informace o metodách a postupech bezpečnostních složek na letišti. Poslanec ODS Zdeněk Lhota naopak sdělil, že zákon zastaví rozvoj letiště. Uvedl i příklady ze zahraničí, kde letiště ovládají alespoň zčásti soukromí vlastníci. Prohlásil také, že tento způsob porušuje standardní legislativní postupy.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
včera v 17:14

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...