Brusel - Hospodářství Evropské unie a eurozóny by v letošním roce mělo vzrůst o 0,7 procenta. Vyplývá to z předběžné prognózy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Loni hrubý domácí produkt zemí platících eurem poklesl o čtyři procenta a celé evropské sedmadvacítky o 4,1 procenta, což byl vůbec největší propad v historii. Prohloubily se taky rozpočtové schodky jednotlivých států. Právě enormě rychlé zadlužování může Evropě do budoucna zadělat na nemalé problémy.
„Oživení ekonomiky Evropské unie se stává skutečností, ale je stále křehké,“ reagoval na prognózu eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn.
Dobrou zprávou pro spotřebitele je to, že ekonomické oživení tentokrát nebude provázet přílišný nárůst inflace. V celé sedmadvacítce bude podle komise činit 1,4 procenta a v zemích platících eurem 1,1 procenta. Spotřebitelská poptávka a investice ale nejspíš v unii a eurozóně zůstanou velmi slabé, lepšit se příliš nemá ani situace na pracovním trhu. „Slabý výhled pro investice předvídá slabý pracovní trh, který by se měl nepříznivě projevit i ve spotřebitelské poptávce,“ uvádí prognóza.
Evropskému hospodářství by měl výrazně pomoci vývoj ve dvou největších ekonomikách - německé a francouzské. V Německu, jehož stav se do značné míry odráží i v Česku, by letos HDP mělo vzrůst o 1,2 procenta, stejně jako ve Francii. Ze sedmi největších unijních ekonomik by letos mělo růst celkem šest. V hospodářské recesi by i nadále mělo zůstat Španělsko, u nějž evropští statistici předvídají pokles o 0,6 procenta. Nejrychleji má naopak růst polské hospodářství, a to o 2,6 procenta. Předpověď pro Česko komise neuvedla, nově ji totiž sestavuje jen pro EU, eurozónu a sedm největších ekonomik.
Evropa žije na dluh
Podkopat ekonomický růst evropských států ale do budoucna může rychlé zadlužování. Podle Rehna je stav veřejných financí ve členských státech EU jasně neudržitelný, problémy přitom nemá jen silně zadlužené Řecko. „Musíme vidět jejich jasnou a ráznou nápravu. Jedinou cestou je stanovení jasných priorit, abychom zvýšili kvalitu veřejných financí, a získali tak prostor pro investice,“ řekl eurokomisař.
David Marek, ekonom Patria Finance:
„Jako maximální kritérium schodku jsou nastavena tři procenta HDP, a to v okamžiku hlubokých krizí. V době před krizí by měly být schodky nulové nebo by měly státní finance dosahovat přebytku. I kdybychom připustili, že v mimořádných situacích bychom mohli dosahovat schodku čtyř nebo pěti procent, pak to nevysvětlí schodky dvouciferné, které vidíme v řadě evropských zemí.“
Zatímco ještě v roce 2007 průměrný rozpočtový schodek v unii činil 0,8 procenta hrubého domácího produktu, a zastavil se tak na nejnižší hodnotě za posledních 30 let, od té doby citelně roste. Loni se vyšplhal až na 6,9 procenta HDP, v letošním roce má činit 7,5 procenta HDP a až v roce 2011 by měl mírně klesnout na 6,9 procenta HDP. EU přitom povoluje tři procenta HDP.
Další riziko pro unijní hospodářství spočívá podle Evropské komise především ve vývoji na finančních trzích, který je nejistý a čelí hned několika vážným problémům. Růst hospodářství EU a eurozóny by naopak mohl ještě zrychlit, pokud by zrychlil i růst celosvětové ekonomiky.
