Kodaň - Kodaňský summit OSN o klimatu dnes končí a dohoda, která by nahradila stávající Kjótský protokol, je stále v nedohlednu. Podle Dánska, které summitu předsedá, z něj ani žádná nevzejde. Klíčovým sporem zůstává i nadále to, do jaké míry by se vyspělé státy měly v budoucnu podílet na snižování emisí a jak velká finanční pomoc by na to měla připadnout chudým zemím.
Dvanáct dní měli zástupci víc než 190 zemí na to, aby našli recept na snížení emisí. Na napjatě očekávaných konkrétních závazcích se ale zatím stále neshodli. Ve hře zatím zůstává příliš mnoho otazníků. Například dokdy by měla nová smlouva platit a o kolik se vlastně mají emise snížit. Bílý dům ve svém prohlášení dokonce uvedl, že špatná dohoda by byla horší než dohoda žádná. Stále častěji se proto ozývá, že nový Kjótský protokol vznikne až za rok na summitu v Mexiku.
Chudé země se bojí znevýhodnění
Jednou z problémových oblastí jsou chudé země. Ty se bojí, že na rozdíl od Kjótského protokolu, který stanovil jasná čísla pro všechny bohaté státy, by je nová dohoda mohla znevýhodnit. Navíc požadují stovky miliard dolarů ročně na stavbu mořských hrází nebo zavlažovacích systémů. Spojené státy jsou podle své ministryně zahraničí Hillary Clintonové připravené spolupracovat s ostatními zeměmi a dát společně dohromady 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 na pomoc rozvíjejícím se zemím pro boj s klimatickými změnami. Taková pomoc prý ale nestačí. „Pomoc Spojených států vítáme, ale 100 miliard dolarů je pro nás málo. Už teď víme, že potřebujeme jednorázově nejméně 400 miliard,“ prohlásil velvyslanec OSN v Súdánu Di-Aping.
Šance na nějaké konkrétní závěry teď leží na bedrech prezidentů a premiérů jednotlivých států, kteří se společně sejdou právě v poslední den summitu. Velká dohoda o klimatu ale zřejmě nevznikne. Pravděpodobnější variantou se jeví dodatek ke stávajícímu Kjótskému protokolu.
