Brusel - Ministři financí eurozóny se v pondělí shodli na tom, že země eurozóny by měly začít uvažovat o zvýšení věku odchodu do důchodu a měly by snížit závislost obyvatel na sociálních dávkách. Novináře o tom informovala španělská ministryně financí Elena Salgadová. Šéfové státních pokladen vyjmenovali celkem pět opatření, které jsou podle nich pro řešení současné situace, kdy státy trápí v hospodářské krizi vysoká nezaměstnanost, vhodné.
Výše mzdy se bude více odvíjet od produktivity práce
Kromě zvyšování věku odchodu do důchodu a snižování závislosti na sociálních dávkách by státy měly podporovat i opatření, která povedou k tomu, že výše mzdy se bude více odvíjet od produktivity práce než v současnosti. Vlády by také měly nadále podporovat „zaměstnatelnost“ občanů, což mimo jiné znamená i jejich vzdělávání například v nejrůznějších rekvalifikačních kurzech.
Vysoká nezaměstnanost v eurozóně i v Evropské unii, která by měla v obou případech příští rok překročit deset procent, přitom čím dál více zatěžuje rozpočty jednotlivých členských států. V roce 2010 by 26 členských států z celkových 27 v celé EU mělo překročit stanovenou výši rozpočtového schodku, která činí tři procenta HDP.
V roce 2014 by dluh eurozóny mohl překročit 100 procent HDP
Zatímco ještě v roce 2007 celkový dluh eurozóny činil 66 procent HDP, v příštím roce by to již mělo být 84 procenta a v roce 2011 dokonce 88,2 procenta. Pokud státy ke snižování nadměrných rozpočtových schodků rychle nepřistoupí, celou Evropskou unii může čekat v blízké budoucnosti ještě daleko horší scénář a v roce 2014 by již dluh mohl překročit 100 procent HDP.
Paradoxem je, že EU si před lety sama stanovila rozpočtové pravidlo, že celkový dluh členského státu by neměl překročit 60 procent HDP. Za dva roky však toto hledisko bude splňovat podle nejnovější předpovědi Evropské komise jen 11 členských států, mezi nimiž bude i Česko a Slovensko.
EU tak v současnosti hledá cestu ven ze současné situace. Jednotlivé země se již shodly, že od roku 2011 začnou s nápravou rozpočtových schodků. V případě některých států by se tempo jejich snižování mělo pohybovat kolem 0,5 procenta HDP ročně a u některých by mělo být vyšší než jedno procento HDP ročně.
