Praha - Zvýšit příjmy státního rozpočtu by mohla v době krize daňová amnestie, tedy možnost zaplatit dodatečně nepřiznané daně bez sankce. Tento závěr vyplynul z diskuse na dnešní konferenci pořádané časopisem Věci veřejné a Občanským institutem. Odborníci se ovšem k takovému řešení stavějí zdrženlivě. Daňovou amnestii využilo v minulosti několik států, například USA, Austrálie nebo Itálie. V Itálii přitom dnes začíná již třetí daňová amnestie za posledních deset let. „Daňová amnestie by ovšem neměla legalizovat trestné činy týkající se například převodu peněz, praní špinavých peněz nebo falešného bankrotu,“ upozornil ekonom Radim Vysloužil.
Zavedení daňové amnestie je sporné
Podle některých odborníků jsou sporné dopady případné daňové amnestie v Česku. Například podle Aleny Vančurové z Vysoké školy ekonomické by přínos takového kroku v době krize byl minimální. Amnestie totiž neodstraní převod peněz do daňových rájů a navíc finanční úřady mohou daňovou povinnost kontrolovat jen tři roky zpět. „Myšlenka je to dobrá, ale je to řešení pro dobu politického nebo ekonomického zlomu,“ uvedla. Takovým zlomem by mohla být například zásadní daňová reforma nebo výrazné zvýšení nebo snížení daní, po kterém by následovalo zpřísnění sankcí za daňové úniky.
Pavel Mertlík, analytik Raiffeisenbank
„Ti, kteří poctivě platili daně, si řeknou, to jsme ale byli pitomci, a příště se zařídí podobným způsobem.“
Jak uvedl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Sedláček, vyhlášení daňové amnestie by v Česku navíc mohlo vyvolat stejnou reakci jako oznámení plánu zavést šrotovné, kdy klesly zakázky automobilkám. Lidé totiž začali s koupí vozu čekat na zavedení šrotovného. Plátci daní by tak podle něj mohli přestat platit daně s tím, že je případně zaplatí, až bude amnestie.
Podle politologa Viktora Paggia pak případ Itálie ukazuje i na negativa takového kroku. Především pokud to není jednorázové opatření, tak narušuje daňovou disciplínu podniků i lidí. V Itálii se přitom koná již třetí daňová amnestie od roku 2000. Na druhou stranu při amnestii v roce 2001 a 2002 získal stát 43,2 miliardy eur (zhruba 1,1 bilionu korun), v roce 2003 téměř 30 miliard eur a letos se očekává příjem 60 miliard eur. Výhodou poslední amnestie je pro plátce naprostá anonymita, kdy banky nebudou finančním úřadům hlásit jména těch, co peníze vrátili.
V Česku se při srovnání s velikostí Itálie odhaduje výnos z daňové amnestie až 40 miliard korun, uvedl Paggio.
Daňová amnestie je v podstatě zjednodušené přiznání daně, kterou podnik nebo člověk dříve nepřiznal. Podle odborníků by ovšem bylo třeba, aby takový krok byl výjimečný a jednorázový. Zároveň by mělo následovat zpřísnění sankcí za daňové úniky.
